1.	Úvod a cíl práce

2.	Metody zpracování

3.	Vznik předběžné otázky

4.	Charakteristika řízení o předběžné otázce

4.1	Mezitímnost

4.2	Závislost na vnistrostátním řízení

4.3	Nespornost

4.4	Spolupráce vnistrostátního soudu a Soudního dvora při aplikaci práva Evropské unie

4.5	Striktní rozdělení pravomocí vnistrostátního soudu a Soudního dvora

4.5.1

Povinnosti Soudního dvora

4.5.2

Povinnosti vnitrostátního soudu

5.	Právní následky porušení povinnosti předložit předběžnou otázku

6.

Závěr

7.	Seznam použité literatury

8.

Přílohy

"4.2 Závislost na vnitrostátním řízení
Podstatným rysem řízení o předběžné otázce je především jeho závislost na vnitrostátním řízení. Řízení o předběžné otázce nemůže existovat bez vnitrostátního řízení. Existence konkrétního vnitrostátního sporného řízení, v rámci kterého by mohl Soudní dvůr podat odpověď na předběžnou otázku, je podmínkou přípustnosti předběžné otázky a bez vazby rozhodování Soudního dvora na vnitrostátní řízení by již nebylo možné hovořit o institutu předběžné otázky, ale o pravomoci Soudního dvora rozhodnout na základě podnětu oprávněného žadatele o výkladu nebo platnosti práva Evropské unie. Takto je také nutné charakterizovat oprávnění Soudního dvora k podání výkladu IV. hlavy SES a aktů vydaných orgány Společenství na základě této hlavy za podmínek uvedených v čl. 68 odst. 3 SES.

4.3 Nespornost
Řízení o předběžné otázce lze také charakterizovat jako „objektivní určovací řízení“, protože jeho předmětem je pouze podání odpovědi na otázku výkladu či platnosti práva Evropské unie a nikoli řešení konkrétního sporu mezi stranami výchozího vnitrostátního řízení. Dispozice s řízením o předběžné otázce zůstává po celou dobu výlučně v kompetenci vnitrostátních soudů a případné návrhy stran výchozího vnitrostátního řízení k Soudnímu dvoru nebo vnitrostátnímu soudu, kterými by tyto strany hodlaly podat předběžnou otázku, měnit její obsah nebo ji brát zpět nemají žádné právní účinky.
Řízení o předběžné otázce proto ani nezná strany řízení v právním slova smyslu, které by byly s to ovlivnit předmět a průběh řízení, ale pouze účastníky s právem k podání vyjádření. Právo zahájit řízení o předběžné otázce má pouze vnitrostátní soud, který je také po celou dobu oprávněn disponovat s předmětem řízení a předběžnou otázku dokonce i vzít zpět. Vzhledem k závislosti řízení o předběžné otázce na průběhu vnitrostátního řízení nelze samozřejmě vyloučit ukončení řízení o předběžné otázce v důsledku ukončení vnitrostátního řízení, a to i aktivním jednání účastníků výchozího řízení.

4.4 Spolupráce vnitrostátního soudu a Soudního dvora při aplikaci práva Evropské unie
Konstrukce řízení o předběžné otázce předurčuje vnitrostátní soudy a Soudní dvůr k vzájemné spolupráci. Narozdíl od tzv. přímých řízení se totiž Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce ocitá v podstatně slabší pozici. Vzhledem k tomu, že mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy neexistuje žádný hierarchický vztah nadřízenosti či podřízenosti, nemá také Soudní dvůr jakoukoli možnost přímo ovlivnit výsledek vnitrostátního řízení, popř. jej změnit v důsledku nesprávné aplikace práva Evropské unie. Soudní dvůr nemá také žádnou pravomoc přinutit vnitrostátní soudy k předkládání otázek výkladu a platnosti práva Evropské unie a musí se spolehnout na dobrovolné plnění této povinnosti ze strany vnitrostátních soudů.
Vzájemné rozdělení pravomocí mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy proto nutí Soudní dvůr k co možná nejtěsnější spolupráci a pomoci vnitrostátnímu soudu s posouzením výkladu a platnosti práva Evropské unie. Povinnost ke spolupráci však stanoví pravidla řízení o předběžné otázce i pro vnitrostátní soudy, a to zejména v tom případě, kdy se jedná o soud poslední instance, který je povinen Soudnímu dvoru předložit předběžnou otázku k posouzení. Dle ustálené judikatury Soudního dvora vzniká tato povinnost pro vnitrostátní soud i v jiných případech, než pouze u soudů poslední instance, a to zejména v případech, kdy vnitrostátní soud sice z formálního hlediska nerozhoduje jako soud posledního instance, ale jeho rozhodnutí by se mohlo dostat do přímého rozporu s právem Evropské unie."

Práce obsahuje tabulku.