1.	Zrod řecké filozofie, první filozofické školy

1.1	Antická filozofie

1.2	Předsokratovská filozofie

1.2.1

Milétská škola

1.2.1.1

Thales

1.2.1.2

Anaximandros

1.2.1.3

Anaximenés

1.2.2

Pythagoras

1.2.3

Eleaté

1.2.3.1

Xenofanés

1.2.3.2

Parmenidés

1.2.3.3

Zénón z Eleje

1.2.4

Herákleitos z Dresu

1.2.5

Atomisté

1.2.5.1

Leukippos

1.2.5.2

Demokritos

1.2.6

Empedokles

1.2.7

Anaxagorás

2.	Filozofie starého období a středověku, filozofie období renesance a přechodu od středověku k novověku

2.1	Křesťanství

2.2	Patristika

2.2.1

Aurelius Augustinus

2.3	Scholastika

2.3.1

Raná scholastika

2.3.1.1

Anselm z Canterbury

2.3.1.2

Nominalisté X realisté

2.3.2

Vrcholná scholastika

2.3.2.1

Tomáš Akvinský

2.3.3

Pozdní scholastika

2.3.1

Duns Scotus

2.3.2

William Occam

2.4	Renesance a humanismus

2.4.1

Nové vidění světa

2.4.1.1

Nicolo Machiavelli

2.4.1.2

Utopisté

2.4.1.3

Mikuláš Kusánský

2.4.2

Hermetika

2.4.2.1

Paracelsus

2.4.3

Panteismus

2.4.3.1

Giordano Bruno

2.4.3.2

Johannes Kepler

2.4.3.3

Galileo Galilei

2.4.4

Empirismus

2.4.4.1

Francis Bacon

2.4.4.2

Thomas Hobbes

2.5

Novověk

2.5.1

Dějinné pozadí a struktura filozofických systémů

2.5.2

Racionalismus

2.5.2.1

René Descartés

2.5.2.2

Baruch Spinoza

2.5.2.3

Gottfried Wilhelm Leibniz

2.5.3

Empirismus

2.5.3.1

John Locke

2.5.3.2

George Berkeley

2.5.3.3

David Hume

2.6	České myšlení předhusitské a husitské

2.6.1

Milíč z Kroměříže

2.6.2

Matěj z Janova

2.6.3

Tomáš Štítný

2.6.4

Jan Hus

3.	Filozofie období osvícenství

3.1	Teoretikové

3.1.1

Charles - Louis Montesquieu

3.1.2

Francois Marie Voltaire

3.2	Materialisté

3.2.1

Dietrich von Holbach

3.2.2

La Mettrie

3.3	Encyklopedisté

3.3.1

Denis Diderot

3.3.2

D´Alambert

3.4	Osvícenství v nejistotách

3.4.1

Jean Jacques Rousseau

3.5	Období polipanské v českém myšlení

3.5.1

Jednota bratrská

3.5.2

Petr Chelčický

3.5.3

Jan Amos Komenský

3.5.4

Bernard Bolzano

4.	Německá filozofie od Kanta do Hegela

4.1	Německá (klasická) filozofie jako reakce na osvícenství

4.2	Immanuel Kant

4.2.1

1. spis - teorie poznání

4.2.2

2. spis - Kantova etika

4.3	Idealismus J. G. Fichta, filozofická romantika F.W.J.Schillera

4.3.1

Johann Gottlieb Fichte

4.3.2

Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

4.3.3

Johann Wolfgang Goethe

4.3.4

Johann Gottfried Herder

4.4	Dialektika Georga F. Wilhelma Hegera

4.5	Materialismus Ludwiga Feuerbacha

5.	Filozofie konce 19. století

5.1	Pozitivismus

5.1.1

Herbert Spencer

5.1.2

Ludwig Feuerbach

5.2	Materialismus v Německu - Marxismus

5.2.1

Karl Marx, Friedrich Engels

5.3	Souboj proletariátu a buržoasie

5.4	Iracionalistické proudy

5.4.1

Arthur Schopenhauer

5.4.2

Friedrich Nietzsche

5.4.3

Sören Kierkegaard

5.5	19. století v českém myšlení

5.5.1

František Palacký

5.5.2

František Matouš Skácel

5.5.3

Augustin Smetana

5.5.4

T. G. Masaryk

5.5.5

František Krejčí

"1) TEORETIKOVÉ
- počátky
- Charles - Louis Montesquieu
- srovnává Francii s východní despocií, obdivuje Velkou Británii (náboženská tolerance, politická svoboda, filozoficko- sociální ideje)
- dílo ,,Duch zákonů“ - historie a forma práva, státu, společenských institucí
- rozpracoval Lockovu myšlenku rozdělení státní moci → přidává nezávislou soudní moc
→ kritika absolutního státu a teorie dělby moci → odrazový můstek k soc. revolučním procesům

- vrchol
- Francouis Marie Voltaire
- nejpopulárnější z osvícenců, kritizuje absolutismus
- osvícenství je určeno především aristokracii a změny společnosti vyjdou od osvíceného panovníka, který má jediný možnost na změnu
- dějiny = proměny kultury a ducha, nestojí na bitvách
- náboženství nemají absolutní platnost → je odvozeno od historie
- deismus = bůh stvořil přírodu a dále do ní nezasahuje
- myšlenky tolerance - všichni mohou mluvit s Bohem

2) MATERIALISTÉ - popírají víru, náboženství, víru v duchovní substanci
- DIETRICH VON HOLBACH
-spis Systém přírody - zdůrazňování materialismu, vše je jenom hmota a její pohyb a hmota je vše, co působí na naše smysly = materialistický monismus - vychází z atomismu

- LA METTRIE
-podle něj není třeba rozlišovat mezi živou přírodou, strojem a člověkem
-myšlení považuje za fyziologický proces
-zjednodušování (redukcionismus) člověka na pouhý stroj

3) ENCYKLOPEDISTÉ
- DENIS DIDEROT
- organizátor, redaktor, autor ENCYKLOPEDIE VĚD, UMĚNÍ A ŘEMESEL
→ shrnout vědění doby, proti všemu zastaralému, autorské práce se účastnili všichni francouzští osvícenci

- d´ALAMBERT
-napsal úvod k této encyklopedii - ,,Věk, náboženství a filosofie ustoupil století vědy“
-materialistický filosof"

Rozsah jednotlivých otázek je 2 - 7 stran.