1.

Slovesa

1.1	Slovesný kmen přítomný a minulý

1.2	Systém slovesných tříd

1.2.1

Tvary jednoduché

1.2.2

Tvary složené

1.3	Slovesné třídy a vzory

1.4	Slovesný vid

2.	Čeština a jazyky příbuzné

2.1	Indoevropské jazyky

2.2	Ugrofinské jazyky

2.3	Praslovanština

3.	Skupiny slovanských jazyků

4.	Odborný styl

4.1	Rysy odborného stylu

4.2	Druhy odborného stylu

4.3	Kompozice odborných textů

4.4	Jazykové prostředky

4.5

Útvary

5.	Krátké informační útvary a další útvary informačního charakteru

5.1	Krátké informační útvary

5.2	Základní rysy vybraných informačních útvarů

5.3	Jazykové prostředky

5.4	Další útvary informačního charakteru

5.4.1

Výpisek

5.4.2

Osnova

5.4.3

Konspekt

5.4.4

Teze

5.4.5

Resumé

5.4.6

Rejstřík

5.4.7

Obsah

6.	Podstatná jména

6.1	Charakteristika podstatných jmen a příklady

6.2

Životnost

6.3

Rod

6.4

Číslo

6.5

Pády

7.	Popis, charakteristika a životopis

7.1

Popis

7.1.1

Kompozice

7.1.2

Návrh osnovy popisu

7.1.3

Jazykové prostředky

7.2	Charakteristika

7.2.1

Kompozice

7.2.2

Jazykové prostředky

7.3

Životopis

7.3.1

Kompozice

7.3.2

Jazykové prostředky

8.	Obohacení slovní zásoby

8.1	Tvoření slov

9.	Umělecký styl, vypravování

9.1

Kompozice

9.2	Jazykové prostředky

10.	Dialog a útvary založené na dialogu

10.1	Rozdíl mezi dialogem a interview

10.2

Diskuze

10.3

Polemika

10.4

Debata

10.5	Panelová diskuze

10.6

Beseda

11.	Slovníky a jejich typy

11.1	Typy slovníků

11.2	Řazení slov do slovníků

12.	Řečnický styl, řečnické útvary, styl projevů mluvených a psaných

12.1	Společné rysy

12.2	Řečnické umění

12.3	Řečnické útvary - proslov, projev, přednáška

12.4

Kompozice

12.5	Zvuková stránka řečnických projevů

12.6	Vnější stránka vystoupení

12.7	Styl mluvených a písemných projevů

12.7.1

Mluvený projev - druhy, výskyt, jazykové prostředky

12.7.2

Psaný projev - realizace, grafické prostředky, hlavní principy

13.

Úvaha

13.1

Kompozice

13.2	Návrh osnovy

13.3	Jazykové prostředky

13.4	Útvary založené na úvahovém postupu - kritika a recenze

14.	Publicistický styl

14.1	Kompozice útvarů stylu publicistického

14.2	Typy úvodů

14.3	Struktura článku

14.4	Jazyk stylu publicistického

14.4.1

Titulek

14.4.2

Popisky

14.5	Specifika stylu publicistického

14.5.1

Psaní článku

14.5.2

Redigování článku

14.5.3

Stálé prvky novin

14.6	Grafická úprava - typografie

14.7	Útvary stylu publicistického

15.	Slohové rozvrstvení slovní zásoby

15.1	Pojmy slovo, slovní zásoba a jazyk

15.2	Dělení slov podle významu

15.3	Slovní druhy - latinsky

15.4

Morfém

15.5	Národní jazyk, český národní jazyk

15.6	Slovní zásoba českého jazyka

15.7	Dělení slovní zásoby

16.

Sloh

16.1	Slohotvorní činitelé

16.2	Slohové útvary a slohové postupy

17.	Osobní a úřední korespondence

17.1

Útvary

17.2

Kompozice

17.3	Jazykové prostředky

18.	Výklad a referát

18.1	Výklad a pojednání

18.2

Dělení

18.3

Téma

18.4

Kompozice

18.5	Návrh osnovy

18.6	Jazykové prostředky

18.7	Zvláštnosti mluvených a psaných odborných projevů

18.8	Referát - kompozice, jazykové prostředky

19.	Souvětí podřadné, druhy vedlejších vět

19.1	Souvětí podřadné

19.2	Druhy vedlejší vět

19.2.1

Podmětná

19.2.2

Předmětná

19.2.3

Přívlastková

19.2.4

Doplňková

19.2.5

Přísudková

19.2.6

Příslovečná

20.	Mluvnická stavba věty jednoduché, větné členy

20.1	Věta jednoduchá

20.2	Větné členy

"Umělecký styl
- umělecký styl je stylem krásné literatury neboli beletrie – rozlišují se tři druhy existence literárního díla, a to lyrika, epika a drama
- projevy uměleckého stylu mají proti ostatním funkčním stylům (prostě sdělovací, administrativní, publicistický, odborný) navíc estetickou funkcí, která od nich umělecký styl výrazně odlišuje a staví ho na zvláštní místo
- umělecké texty také mají nějaký věcný obsah, jsou však úmyslně utvářeny tak, aby působily na citové a estetické vnímání adresáta, přinášejí subjektivní názory, postoje, pocity a nálady autora
Vypravování
- slohový projev, který uvádí nějaký příběh, událost nebo řadu událostí často v jejich logické souvislosti nebo časové posloupnosti
- události a příběhy tvoří podstatu vypravování
- mohou být vzaty ze života nebo být vymyšlené

Kompozice
I. Úvod – např. seznámení s dobou příběhu, prostředím, hrdiny, důvodem, proč je příběh vyprávěn
II. Vlastní vypravování
1. Expozice
2. Zápletka, kolize
3. Konflikt
4. „Katastrofa“ (vyvrcholení)
5. Rozuzlení (peripetie)
III. Závěr – obecný závěr, vyvození poučení z příběhu, možno sem řadit i rozuzlení apod.

Jazykové prostředky
- dějová slovesa
- konkrétní podstatná jména
- živosti a tím větší působivosti se dosahuje např. kratšími větami, někdy i jednočlennými, přímou řečí, různými druhy vět, zvláště větami zvolacími
- častá přímá řeč
- volíme různá přirovnání – názornost


Dialog = prostý rozhovor
- rozhovor, který probíhá běžně mezi lidmi
- jazykový projev z oblasti běžně dorozumívací
- probíhá mezi dvěma i více lidmi a složí k předávání informací
- konverzace – rozhovor mezi více lidmi; rozhovor společenského typu
- znakem je střídání funkcí dvou osob (mluvčí a posluchač)
- hlavní zásady rozhovoru
mluvčí – musí ovládat komunikační dovednosti zejména klást jasné, stručné otázky a umět se logicky vyjadřovat
posluchač – umět naslouchat a rozlišit podstatné a nepodstatné informace

Směrový rozhovor = interview
- bývá psané i mluvené
- musí být vždy autorizovaný (tj. schválený autorem)
- nejtěžší otázky si ponecháme nakonec
- zpočátku pokládáme jednu nebo dvě otázky, na které známe odpověď
- všímáme si také chování, oblečení a dalších detailů charakteristické pro prostředí
- odpovědím musíme dobře rozumět
- klademe „otevřené“ otázky na, které nelze odpovědět pouze „ano“
- ptáme se „proč, jak“
- vždy si počínáme tak, že odpověď očekáváme
- na závěr poděkujeme"

Práce je psaná v odrážkách a obsahuje tabulku i schémata. Čistý text je cca 42 stran. Rozsah jednotlivých otázek je cca 1 - 2 strany. Práce byla vypracována k maturitní zkoušce na Soukromé střední odborné škole v Hranicích.