1.	Reakce na zátěžové situace

1.1

Stres

1.2

Frustrace

1.3

Deprivace

1.4	Základní reakce na stres

1.5	Řešení zátěžových situací

2.	Duševní poruchy

2.1

Psychózy

2.2

Neurózy

2.3	Poruchy osobnosti

2.4	Mentální retardace

2.5	Oligofrenie

2.6	Porucha příjmu potravy

2.6.1

Anorexie

2.6.2

Bulimie

2.6.3

Porucha příjmu potravy

2.7	Příčiny vzniku duševních chorob

2.8	Patospychologie

3.	Duševní zdraví

3.1	Duševní hygiena

3.1.1

Význam psychohygieny

3.1.2

Metody psychohygieny

3.2

Volný čas

3.3	Psychologická pomoc

"Duševní poruchy

Duševní porucha je změna některých psychických jevů, která se projevuje v chování a prožívání a způsobuje problémy v sociální komunikaci a interakci. Duševními poruchami se zabývají zejména psychopatologie a psychiatrie.
- Psychózy – vážné neuropsychické poruchy, které narušují osobnost člověka, jedinec ztrácí kontakt s realitou (např. schizofrenie – rozštěpení osobnosti, maniodepresivní psychóza – chorobné změny nálad)
- Neurózy – nejčastěji psychické poruchy s většinou přechodným charakterem, často se projevují výkyvy v emocionální oblasti; jde o funkční nervovou poruchu bez onemocnění mozku; jde o dlouhodobě neřešené konflikty, nejčastěji sahající do dětství (např. neurastenie – poruchy spánku, srdeční činnosti a trávení, únava, fobie…)
- Poruchy osobnosti – dlouhodobé odchylky od běžných projevů (např. explozivní osobnost – po nepatrném podnětu přichází výbuch hněvu, psychopatie – trvalý defekt osobnosti, který má za následek ztíženou socializaci)
- Mentální retardace – vyznačuje se nerozvinutostí poznávacích schopností a procesů
- Oligofrenie (slabomyslnost) – řadí se mezi psychické poruchy. Rozlišujeme vrozená poškození vzniklá v prenatálním období (dědičné faktory, poškození plodu infekcemi, úrazy v těhotenství apod.) a pseudooligofrenie, které jsou způsobeny sociálním zanedbáním. Demence je pojem, kterým označujeme úpadek intelektových schopností (např. u degenerativních osobností).
- Porucha příjmu potravy
a) anorexie – naprosté odmítání potravy; vždy dospívající lidé (2 muži na 7 žen); duševní nemoc spočívající v odmítání potravy a zkreslené představě o svém těle
- mentální anorexie začíná nejčastěji ve věku mezi 14 - 18 lety života, ale může se objevit dříve i později. Často začíná jako reakce na nějakou novou životní situaci či událost, se kterou se daný jedinec nedokáže vypořádat (přechod na střední či vysokou školu, rozvod rodičů, úmrtí v rodině apod.).
- zároveň porucha sexuálního vnímání, tělesného vnímání
- celoživotní onemocnění; následují poruchy v těhotenství
b) bulimie (bulimis, v přesném překladu znamená „býčí hlad“) – spočívá v záchvatovitém přejídání a snaze tomuto čelit – úmyslným vyvrhováním potravy, ale také vyvoláváním průjmu, užíváním anorektik či jiných látek k hubnutí se snahou, aby postižený netloustl. Projevuje se zejména u dívek (žen) ve věku 13 - 18 let, není však výjimkou ani ve vyšším věku a u mužů. Bulimie se léčí pomocí psychoterapie
- chce všechno, ale nestíhá nic strávit; velmi špatná pleť (trávení tuků), špatně vidí (metabolické složky vkládané do čočky), zničené zuby, nehty, lámavost kostí
- většinou konec na psychiatrické léčebně, metabolický rozvrat… smrt
- i predikace v rodině
c) porucha příjmu potravy – ženy a muži kompenzující nějaké problémy, komplexy
- centrum hladu funguje pořád, vypne se asi 15 minut potom, co začneme jíst, ale asi tak na půl hodiny"

Práce je psaná částečně v odrážkách.