1.

Ústava

1.1.	Funkce ústavy

1.2.

Ústava ČR

1.2.1.

Preambule

1.2.2.

Základní ustanovení

1.2.3.

Moc zákonodárná

1.2.4.

Moc výkonná

1.2.5.

Moc soudní

1.2.6.

Nejvyšší kontrolní úřad

1.2.7.

Česká národní banka

1.3.	Listina základních práv a svobod

2.	Vývoj ústavního práva v Českých zemích

2.1.	V letech 1848 – 1918

2.2.	V letech 1918 – 1992

2.3.	Od roku 1993

"Preambule je napsána slavnostní formou. Je uvozujícím prohlášením, které obsahuje odkaz na tradice zemí koruny české i státnosti československé. Je zde zakotveno odhodlání budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelnosti lidské důstojnosti a svobody a uznávaných moderních hodnot a ideálů jako součást společenství evropských a světových demokracií. Návaznost na tradici se projevuje mimo jiné i ve schválených státních symbolech a státních svátcích.

V základních ustanoveních je Česká republika charakterizována jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát. Zdrojem státní moci je lid, mluvíme proto o suverenitě lidu. Lid, který je nositelem státní moci, vykonává tuto moc prostřednictvím státních orgánů zákonodárné, výkonné a soudní moci. Politická rozhodnutí v našem státě vycházejí z vůle většiny, která je zajišťována na základě svobodného hlasování. Při rozhodování musí většina brát ohled na zachování práv menšin. Česká republika se v ústavě zavazuje usilovat o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního prostředí a kulturního bohatství.

Moc zákonodárnou (legislativu) představuje u nás Parlament ČR, jehož hlavní úlohou je hlasováním se usnášet na zákonech. K platnosti přijatého zákona je nezbytné, aby byl vyhlášen (publikován) ve Sbírce zákonů České republiky. Parlament je rozdělen na dvě komory – Poslaneckou sněmovnu a Senát
Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na období čtyř let. Aby mohli být voleni, musí dosáhnout věku 21 let. Jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, poměrným systémem voleb. Poslanecká sněmovna může být podle Ústavy rozpuštěna.
Senát je tvořen 81 senátory, kteří jsou voleni na dobu šesti let, přičemž každé dva roky je volena třetina senátorů. Senátor musí mít alespoň 40 let. Senátoři jsou voleni rovněž tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, ovšem systémem většinovým.
Nutností je složení slibu poslance nebo senátora. S mandátem poslance či senátora souvisí i imunita.

Moc výkonnou (exekutivu) v ČR nesou prezident a vláda. Prezident je podle ústavy hlavou státu, je nejvyšším státním představitelem. Je volený každých pět let oběma komorami Parlamentu. Zastupuje stát navenek (mezinárodní jednání hlav státu), svolává zasedání poslanecké sněmovny, tu může i rozpustit; může vetovat zákony, kromě ústavních. Dále jmenuje a odvolává předsedu vlády a členy vlády, je vrchním velitelem ozbrojených sil státu, jmenuje generály, soudce a další významné funkcionáře, propůjčuje nejvyšší státní vyznamenání. Může odpouštět nebo zmírňovat tresty jednotlivým osobám (právo poskytovat milost) nebo vyhlašovat amnestii (odpouštět a zmírňovat tresty hromadně)."