1.	Trestní právo

1.1.	Trestní právo

1.2.	Trestný čin

1.3.	Trestní právo hmotné (materiální)

1.4.	Trestní právo procesní

1.5.	Skutková podstata

1.6.	Osoba pachatele

1.7.	Vyloučení trestnosti

1.8.	Míra zavinění

1.8.1.

Úmysl

1.8.2.

Nedbalost

1.9.	Formy účastenství

1.10.

Zásady procesního práva

1.11.

Stádia procesu

1.11.1.

Příprava

1.11.2.

Předběžné projednání žaloby

1.11.3.

Hlavní líčení

1.11.4.

Vykonávací řízení

1.12.

Typy trestů

1.13.

Přestupek

2.	Občansko -soudní řízení

2.1.	Účastnící sporu

2.2.	Příslušnost soudů

2.3.	Opravné prostředky

2.4.

Důkazy

2.5.	Výkon rozhodnutí

2.6.	Žalobní petit

"Trestní právo je odvětvím veřejného práva, které určuje, jaká společensky škodlivá jednání jsou trestnými činy, jaké jsou sankce za jejich spáchání a jakým způsobem stát prostřednictvím svých příslušných orgánů spáchání trestných činů a jejich pachatele zjišťuje a trestá.
Trestní právo je součástí právního řádu příslušného státu. Spolu s právem ústavním a správním se řadí mezi obory práva veřejného, neboť mu dominuje vztah mezi státem a jeho orgány na straně jedné a dalšími osobami (občany státu a dalšími osobami podléhajícími pravomoci státu) na straně druhé.
Trestný čin je jediným základem trestní odpovědnosti. Je chápán jako ucelená množina přesně vymezených znaků, jež musí být všechny naplněny v zákonem předpokládané míře, a to v době spáchání skutku, v němž je trestný čin spatřován. Absence byť i jednoho znaku má za následek, že čin, který se trestnému činu podobá, trestným činem právě pro nenaplnění či nedostatečné naplnění byť i jednoho znaku být nemůže. Trestný čin má tři stádia: příprava; pokus – směřování k dokonání; dokonání.
Definice podle § 3 odst. 1: „Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně.“
Trestní právo hmotné (materiální) je ta část trestního práva, která určuje, jaké jednání je za jakých podmínek trestné, a stanovuje za ně sankci. Vymezuje tedy, co jsou to trestné činy a jaké tresty se za ně ukládají. Jeho hlavním právním pramenem je trestní zákon.
Trestní právo procesní je ta část trestního práva, která reguluje postup při zjišťování trestných činů a jejich pachatelů, a to při soudním řízení, v kterém se za trestné činy ukládají sankce a následný výkon uložených sankcí. Hlavním právním pramenem trestního procesního práva je trestní řád.
Pachatelem trestného činu může být podle našeho trestního práva pouze fyzická osoba nebo skupina fyzických osob (spolupachatelé). Za účast na trestném činu je kromě pachatele a spolupachatele trestán ještě návodce, pomocník nebo organizátor trestné činnosti. Za trestný čin považuje náš zákon také nedokončený trestný čin (pokus) a také přípravu trestného činu.
Trestně odpovědný je jen pachatel, který v době spáchání trestného činu splňuje podmínky trestní odpovědnosti. Hlavními podmínkami trestní odpovědnosti jsou: naplnění skutkové podstaty, zavinění, věk, příčetnost a společenská nebezpečnost jeho jednání.
Aby byl trestný čin trestným činem, musí být naplněna skutková podstata. Skutková podstata trestného činu je jeho definice, uvedená ve zvláštní části trestného zákona. Např. skutková podstata vraždy je úmyslné usmrcení člověka. Skutková podstata je obecným popisem trestného činu. Jestliže výsledky šetření odpovídají znakům skutkové podstaty a shodují se s ní, je naplněna skutková podstata trestného činu. Cca 200 skutkových podstat ve 12 hlavách."

Práce je psaná převážně v odrážkách.