1.

Trh

1.1

Dělení

1.2	Funkce trhů

2.

Nabídka

2.1.	Faktory určující nabídku

2.1.1.

Výrobní náklady

2.1.2.

Struktura výroby

2.1.3.

Vstup do odvětví

2.1.4.

Ceny alternativních výrobků

2.1.5.

Změny výrobních podmínek

3.

Poptávka

3.1.	Důchodový efekt

3.2.	Substituční efekt

3.3.	Faktory určující poptávku

3.3.1.

Změny cen jiných zboží

3.3.2.

Změna velikosti trhu

3.3.3.

Změny úrovně důchodů

3.3.4.

Změny v preferencích lidí

3.3.5.

Specifické faktory

4.	Střet nabídky a poptávky

4.1	Tržní rovnováha

"Na trhu se prodává a kupuje, poptává a nabízí. Přitom se obvykle sjednává cena. Dokonce i tam, kde si prodávající stanoví cenu sám a nediskutuje o ní se zákazníkem, např. v supermarketu, přece jen zákazník ovlivňuje cenu tím, že si příliš drahé zboží nekoupí, nebo tím, že porovná zboží ve více obchodech a koupí zboží tam, kde je nejlevnější. Prodávající pak podle chování zákazníka zvažuje, jestli cenu sníží nebo zvýší. Cena tak vzniká vzájemným působením prodávajících a kupujících. Cena je informace. Informuje o nákladech potřebných na získání daného statku.
Na základě ceny podnikatelé vypočítávají své výnosy a rozhodují se, co vyrábět, aby jim to přineslo vyšší výnos. Cena přináší vyšší výnos u těch statků, o které mají spotřebitelé větší zájem. Cena ukazuje, kolik jsou spotřebitelé ochotni obětovat za jejich získání. Je-li nějaký výrobek velmi potřebný a přitom není na trhu v dostatečném množství, trh vytvoří podněty pro výrobce, aby začali tento výrobek vyrábět. Podnětem (stimulem) je zisk obsažený v ceně. V ceně je obsažená informace o míře potřebnosti výrobku a zároveň podnět pro výrobce.
Naopak cena může informovat o tom, že nějaký výrobek přestal být potřebný, nebo že je ho vyrobeno nadbytečné množství. V tom případě je v ceně obsažen negativní stimul – nižší výnos nebo dokonce i ztráta.
Mzda je také cena – cena práce. Mzda programátora je vyšší než mzda řidiče – kvalifikovaná práce je vzácnější a člověk na získání kvalifikace musel vynaložit úsilí, čas a náklady.
Úrok je cena půjčených peněz. Je to cena za to, že se někdo dočasně vzdal užívání peněz. Platí ji ten, kdo peníze dočasně užívá (k investování do výroby či ke zvýšení své potřeby).
Trhy a na nich vznikající ceny koordinují samostatná rozhodnutí jednotlivých subjektů tak, že ekonomika řeší všechny základní ekonomické problémy. Funkce trhů by se dal shrnout takto:
1. trhy přenášejí informace (prostřednictvím cen)
2. trhy stimulují (podněcují) ekonomické činnosti, nebo naopak jejich útlum
3. trhy rozdělují důchody jednotlivým subjektům v ekonomice

Nabídka
Nabídka je množství zboží, které výrobci dobrovolně dodají na trh při určité ceně. Charakterizuje funkční vztah mezi cenou a nabízeným množstvím zboží. Pokud nabídku znázorníme graficky, získáme rostoucí křivku, neboť s růstem ceny roste i nabízené množství.
Individuální nabídkou se rozumí nabídka jednoho výrobce, jedné firmy; nabídka jednoho zboží jedním ekonomickým subjektem.
Tržní (dílčí) nabídkou se rozumí součet individuálních nabídek na určitém trhu; nabídka jednoho zboží všemi ekonomickými subjekty na trhu.
Agregátní (celková) nabídka je nabídka všech druhů zboží od všech subjektů.

Faktory určující nabídku:
■ Výrobní náklady – snižují-li se při stálé ceně, nabízejí výrobci větší množství daného zboží, protože z něj mají větší zisk; dojde-li naopak ke zvýšení nákladů na výrobu, orientují se výrobci na výrobu ziskovějšího zboží – nabízené množství původního zboží klesá.
a) cena vstupů (mzdy, suroviny, př. zdražení ropy způsobí nárůst výrobních nákladů skoro všem výrobcům)
b) technický pokrok, který zlevňuje výrobu (vynález pluhu výrazně snížil náklady na výrobu obilí; objev elektrického proudu ovlivnil snad všechna výrobní odvětví)"