1.	Hospodářský proces

1.1.	Vztah ke státnímu rozpočtu

1.2.	Dělba práce

1.3.	Vytvářené výkony a poskytované služby

2.	Ukazatelé výkonnosti národního hospodářství

2.1.	Hrubý domácí produkt (HDP)

2.2.	Hrubý národní produkt (HNP)

2.3.	Tempo růstu HDP

2.4.	Obchodní bilance

2.5.	Platební bilance

2.6.	Míra nezaměstnanosti

3.	Hospodářský cyklus

3.1.	Strukturální výkyvy

3.2.	Cyklické výkyvy

3.3.

Cykly

3.4.	Příčiny cyklického vývoje tržního hospodářství

3.4.1.

Exogenní (vnější) faktory

3.4.2.

Endogenní (vnitřní) faktory

"Ukazatelé výkonnosti národního hospodářství
Celkovou výkonnost národního hospodářství vyjadřujeme makroekonomickými ukazateli. Patří mezi ně míra nezaměstnanosti, míra inflace, hrubý domácí a hrubý národní produkt, tempo růstu HDP a vývoj obchodní a platební bilance.

- Hrubý domácí produkt (HDP) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za určité období (zpravidla jeden rok) výrobními zdroji na území určitého státu bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci. HDP charakterizuje výkonnost národního hospodářství jako celku, často bývá označován také zkratkou GDP (Gross Domestic Product).
- Hrubý národní produkt (HNP) vyjadřuje objem vyrobených statků a služeb za určité období výrobními zdroji ve vlastnictví občanů a firem určitého státu. Také GNP (Gross National Product). Údaje o velikosti hrubého domácího produktu sestavuje a publikuje statistický úřad. Tento ukazatel slouží k posuzování hospodářské výkonnosti národních hospodářství. K porovnávání národních hospodářství se používá hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele.
- Tempo růstu HDP – má velký význam pro posouzení vývoje výkonnosti národního hospodářství v čase; Pokud je záporné, ekonomika prochází obdobím hospodářské recese, je-li kladné, nastává oživení a expanze. Rychlejší tempo růstu reálného HDP než přírůstku obyvatelstva znamená, že se zvyšuje životní úroveň obyvatel. Tempo růstu vyjadřujeme jako poměr přírůstku HDP k HDP předcházejícího roku v %.
- Obchodní bilance vyjadřuje rozdíl mezi objemem vývozu zboží a služeb do zahraničí a dovozu v peněžním vyjádření, který označujeme jako saldo. Saldo obchodní bilance může být aktivní (vývozy převyšují dovozy) nebo pasivní (vývozy jsou nižší než dovozy).
- Platební bilance je souhrn mezinárodních plateb, zahrnuje všechny transakce určité země se zahraničím: nákup zahraničního zboží a služeb a prodej zboží a služeb do zahraničí, vývoz a dovoz kapitálu, vládní transakce, ale i např. dary a dědictví. Je to souhrn transakcí všech subjektů ekonomiky – všech hospodářských toků, které do země vstupují nebo z ní vystupují. Je rozdělena do tří částí:
o Běžný účet – zahrnuje všechny soukromé transakce, tj. vývoz a dovoz zboží a služeb (zejména v oblasti cestovního ruchu a mezinárodní dopravy
o Finanční (kapitálový) účet – sleduje pohyb kapitálu. Jde o soukromé a vládní nákupy a prodeje cenných papírů a o půjčky bank zahraničním firmám
o Změna devizových rezerv – tato položka souvisí s faktem, že za všechno, co je v zahraničí zakoupeno, se musí zaplatit. Pokud je celková cena, kterou soukromníci a vláda musí zaplatit za dovezené zboží a služby, vyšší než suma, kterou utržili vývozci za své zboží a služby v zahraničí, je třeba k uhrazení nákupu použít prostředky z devizových rezerv. Toto vyrovnání se děje nejčastěji nákupem deviz a valut.
Platební bilance přináší informace o vyrovnanosti vnitřní ekonomiky se zahraničím, její jednotlivé složky by měly být vyrovnané. Převyšuje-li dovoz zboží a služeb (běžný účet) jejich vývoz a tento rozdíl se vyrovnává půjčkami ze zahraničí (finanční účet), dochází ke vzniku zahraničního dluhu. Aktivní platební bilance – platební vstupy z ciziny do země převyšují výstupy do ciziny a vedou k přírůstku deviz. Pasivní platební bilance – platby do ciziny převyšují příjmy z ciziny a vedou k úbytku deviz."