1.	Vesmír a Sluneční soustava

1.1	Kosmická tělesa ve vesmíru

1.2

Slunce

1.3

Planety

1.4

Měsíc

2.	Velikost a tvar Země

3.	Pohyby Země

3.1	Rotace Země

3.2	Oběh Země kolem Slunce

3.2.1

Střídání ročních období

3.2.2

Vymezení teplotních pásů Země

4.	Čas na zeměkouli

5.	Slapové jevy

"Rotace Země znamená otáčení planety kolem vlastní osy. Země rotuje ve směru od západu k východu. Doba jedné otočky Země kolem své osy (perioda rotace) trvá 23 h 56 min 4,1 s. Tento časový interval je označován jako tzv. hvězdný den. V běžném životě se používá tzv. střední sluneční den, který představuje dobu mezi dvěma po sobě následujícími vrcholeními Slunce na místním poledníku. Trvá přesně 24 hodin.
Společně se Zemí se otáčí všechny body na zemském povrchu. Jejich pohyb můžeme charakterizovat dvěma ukazateli, obvodovou a úhlovou rychlostí. Maximální hodnota obvodové rychlosti je v oblasti rovníku (465,1 m/s), v našich zeměpisných šířkách (např. 50 s.š.) činí 290 m/s a na pólech je nulová. Rychlost úhlová je pro všechna místa stejná a má hodnotu 360 za 24 hodin.
Důsledky rotace Země:
- střídání dne a noci (polární den - na severním pólu od jarního do podzimního slunovratu; polární noc – zbytek roku)
- zdánlivý pohyb vesmírných těles
- zploštění Země
- Coriolisova síla – uchylující síla zemské rotace. Tělesa na zemském povrchu pohybující se v poledníkovém směru se na severní polokouli stáčejí doprava a na jižní polokouli doleva. Coriolisova síla mění původní směr vzdušných a vodních proudících mas (oceánské proudy, pasáty, nesouměrnost říčních koryt…)

Oběh Země kolem Slunce představuje druhý pohyb naší planety. Země obíhá po eliptické dráze a v jednom z ohnisek elipsy se nachází Slunce. Země oběhne jednou kolem Slunce za 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekundy. Tento časový interval nazýváme tropický rok. Tropický rok tedy trvá asi o 6 hodin déle než rok kalendářní (občanský), proto jednou za čtyři roky má rok 366 dní (přestupný rok).
Vzdálenost Země od Slunce není stálá. Nejblíže je naše planeta Slunci v bodě přísluní (perihelium) začátkem ledna, 147,1 mil. km. Začátkem července se pak Země dostává do bodu odsluní (afelium), 152,1 mil. km.
Délka eliptické oběžné dráhy Země kolem Slunce je 932,2 mil. km, průměrná rychlost oběhu 29,8 km/s se mění v závislosti na vzdálenosti od Slunce (v periheliu je rychlost maximální, v afeliu minimální).
Průsečnice oběžné dráhy Země kolem Slunce se světovou nebeskou sférou se označuje jako ekliptika (rovina, okolo které všechny planety obíhají, tvar mírně výstřední elipsy). Dráha Země leží v rovině ekliptiky. Průsečnice roviny zemského rovníku se světovou sférou se nazývá světový rovník. Ekliptika a světový rovník se protínají ve dvou bodech – jarní bod (bod jarní rovnodennosti) a podzimní bod (bod podzimní rovnodennosti).
Důsledky oběžného pohybu:
- střídání ročních období – není způsobeno měnící se vzdáleností Země od Slunce v průběhu roku, ale sklonem zemské osy. Osa rotace si zachovává k rovině oběžné dráhy Země stále stejný sklon 6633‘. Sklon zemské osy způsobuje změny v ozáření zemských polokoulí během roku. V důsledku toho dochází ke střídání ročních období a změna délky dne a noci v různých geografických oblastech Země podle jejich zeměpisné šířky.
21. - 22. 6. letní slunovrat – severní pól je maximálně přikloněný ke Slunci a sluneční paprsky dopadají v poledne kolmo na obratník Raka. Na severní polokouli je v den letního slunovratu nejdelší den v roce (16 h) a nejkratší noc (8 h), současně také začíná astronomické léto.
21. – 22. 12. zimní slunovrat – jižní pól je maximálně přikloněn ke Slunci. Slunce se nachází v poledne kolmo nad obratníkem Kozoroha, na severní polokouli začíná astronomická zima a současně je nejdelší noc a nejkratší den v roce."

Klíčová slova jsou zvýrazněna tučně.