1.

Polsko

1.1.	Charakteristika

1.2.	Hospodářství

1.3.	Jižní zóna

1.4.	Střední zóna

1.5.	Severní zóna

2.

Slovensko

2.1.	Charakteristika

2.2.

Povrch

2.3.	Hospodářství

3.

Maďarsko

3.1.

Povrch

3.2.	Charakteristika

3.3.	Hospodářství

4.

Rumunsko

4.1.

Povrch

4.2.	Hospodářství

5.

Bulharsko

5.1.

Povrch

5.2.	Hospodářství

6.

Bělorusko

6.1.	Charakteristika

6.2.	Hospodářství

7.

Ukrajina

7.1.	Charakteristika

7.2.	Hospodářství

8.

Moldavsko

8.1.	Charakteristika

"Maďarsko
Rozloha: 93 tisíc km2
Počet obyvatel: 10,5 milionů
Členství: EU, OSN, NATO, CEFTA, OECD
Parlamentní republika

Jediným neslovanským a negermánským státem střední Evropy je Maďarsko. Leží v úrodné Velké uherské nížině – ½ státu, vykácením původního porostu (listnatého lesu) vznikla step – pusta; osou je řeka Tisa (zavlažovací systém); intenzivní zemědělská oblast (obilí, kukuřice, chov prasat, drůbež); města Debrecín, Szolnok, Szeged. Malá uherská nížina – pokryta sprašovou půdou; centrum Gjör. Bakony (Bakoňský les) – černé uhlí, ropa, bauxit. Severní maďarské středohoří – pohoří Matra a Bukové hory; druhohorní vápenec – krasové jevy, jeskyně Aggteleg. Osu země tvoří Dunaj a národní řeka Tisa. Jezero Balaton (Blatenské jezero) – mělké.

Mononárodnostní stát, Maďaři jsou ugrofinského původu, většinou katolíci. Historické Uhry byly plošně podstatně větší, současné hranice jsou důsledkem porážky Rakouska-Uherska v 1. sv. válce. V důsledku rozhodnutí velmocí zůstaly v sousedních zemích početné maďarské menšiny – ½ všech Maďarů (nejvíce v Rumunsku, Slovensku a Srbsku). 50 % míra urbanizace je pod evropským průměrem. Hlavním městem je Budapešť (2 mil. obyvatel).
Maďarsko je podobně jako Česko úspěšně se transformující zemí, které se podařilo vytvořit tržní ekonomiku a zapojit se do vyspělé Evropy (členem EU od 2004). Vedle vynikajících podmínek pro zemědělství (dobré půdy, příznivé klima) – pěstování pšenice, kukuřice, cukrové řepy, zeleniny, ovoce, vinné révy; chov vepřů a koní, nemá s výjimkou zásob bauxitu významnější přírodní bohatství. Zcela závislé je na dovozu paliv. Průmyslový pás na severu země (50% výroby) – Györ – Székesfehévár – Budapešť – Miskolc (těžba bauxitu a výroba hliníku). Průmysl hutnický (hliník), strojírenský (vagóny), chemický, farmaceutický, textilní, potravinářský (uherský salám, čabajka, víno, drůbež; výroba zavařenin na vývoz).

Rumunsko
Republika (od r. 2007 členem EU) náleží do povodí Dunaje, severozápadní a střední část země vyplňuje oblouk Východních a Jižních Karpat. Jižní a JV část tvoří Valašská (Podunajská) nížina (intenzivní zemědělství). V centrální Transylvánské vysočině (vnitřek Karpatského oblouku) žijí menšiny Maďarů a Němců – dříve součást Rakousko-Uherska, většina obyvatelstva (90%) jsou však Rumuni, dále menšina Čechů a Romů; většinou pravoslaví. Klima je většinou kontinentální.

Rumunsko je na evropské poměry chudý stát s ne zcela rozvinutým tržním hospodářstvím a vysokým podílem zemědělství (rostlinná výroba; v horských oblastech chov ovcí, v nížinách chov prasat a drůbeže) na zaměstnanosti (30%). Zastaralý průmysl (potravinářský, těžební, petrochemický, hutní) využívá zdrojů země – těžba rud v Transylvánii a ropy na pomezí Karpat a Valašské nížiny; přesto se musí část paliv a většina surovin pro průmysl dovážet. Hlavním městem je Bukurešť; další velká města Brašov, Constanta, Timisoara.

Rumunsko řeší obrovské problémy. Byly zrušeny státní dotace a liberalizovány ceny. Privatizují se všechny státní podniky, s výjimkou energetiky, výroby tepla a vody. Důsledkem je vysoká inflace a nezaměstnanost. Životní úroveň patří k nejnižším v Evropě."

Klíčové pojmy jsou zvýrazněny tučně.