1.	Historie sádry

2.	Sádra - požadavky na sádru

3.	Výroba sádry

3.1	Rehydratace sádry

4.	Druhy sádry

4.1	Otiskovací sádra

4.2	Alabastrová sádra

4.3	Kamenná sádra - Hydrokal

4.4	Denzit - Stone

5.	Výroba sádrového modelu

5.1	Postup při zhotovení sádrového odlitku

6.

Přílohy

"Výroba sádry
Pro výrobu sádry je důležité abychom znali pár důležitých údajů. Při zahřátí v suchém vzduchu 95 °C – 100 °C vzniká beta – polohydrát. Tento proces se nazývá suchá dehydratace. Alfa – polohydrát vzniká díky tlaku páry. při teplotách nad 45 °C vzniká v kyselinách a při teplotách nad 97,2 °C vzniká pod tlakem ve vodě. Tento proces se nazývá mokrá dehydratace. V obou dvou procesích ztrácí dihydrát až čtvrtinu vody.
Základní surovinou pro výrobu sádry je sádrovec ( CaSO4.2H2O ). Sádrovec se v přírodě nalezneme jako minerál. Pro výrobu sádry můžeme také použít vedlejší upravený produkt z chemických a energetických provozů.

Alfa – polohydrát
Vyrábí se mokrou dehydratací.V autoklávech, které jsou vyhřáté na 130 °C se za 4 hodiny dosáhne tlaku 0,4 – 0,5 MPa. Pak se hotový alfa – polohydrát začne ihned sušit při 105 °C a pak se namele. Vlastnosti alfa – polohydrátu se dají částečně ovlivnit a to díky tlaku nebo způsobu a teplotě při které se suší.
Alfa – polohydrát má drobné, dobře vyvinuté jehličkovité krystalky. Ty jsou bez poruch a proto, má ztuhlá sádra mnohem vyšší pevnosti.

Beta – polohydrát
Vyrábí se suchou dehydratací.Rozemletý sádrovec ( CaSO4 • 2H2O ) se dává pálit do otevřených nádob. Pálí se při teplotách 120 °C – 180 °C. Krystalky sádrovce se při vypalování poškodí kvůli unikající páře z krystalové vody.
Beta - polohydrát má velmi nepravidelné krystalky s mnoha póry a trhlinkami.Ty vznikly při pálení sádrovce. Krystalky jsou neuspořádané s velkou povrchovou energií a poměrně velkým povrchem. To vede k větší porovitosti zatuhlé sádry a proto má při ztuhnutí nižší pevnost. Ve srovnání s alfa sádrou má beta větší rozpustnost a uvolňuje při tuhnutí více tepla.


Výroba sádry rozepsaná do rovnice:

CaSO4 • 2H2O + energie → CaSO4 • ½ H2O + 1 ½ H2O
SÁDROVEC SÁDRA


Rehydratace – tuhnutí sádry. Proces při kterém se sádra přemění na sádrovec. Rehydrataci můžeme označovat jako exotermickou reakci při které se sádra zahřívá a zvětšuje svůj objem. Expanze je 0,15 – 0,7 % Hydroskopická expanze ( když ztuhlou sádru pokapeme vodou) může být větší než 1,5 %
Přidáním vody do pohydrátového prášku začne směs tuhnout. Protáhlé špičaté krystalky se zvětšují a navzájem se proplétají. Nejdříve ztuhne na mazlavou hmotu a později hmota ztvrdne. Po přidání vody do pohydrátového prášku nejdříve vznikne nasycený roztok. V tomto roztoku se polohydrát změní na dihydrát který následně vykrystalizuje. Tento proces se děje do té doby než hmota úplně neztvrdne. Během dvou dní má tato ztvrdlá hmota pevnost tlaku 5 MPa. Po naprostém vysušení vody (přibližně 7 dní) má pevnost 10 MPa. Podle toho jak vyrábíme sádru a podle toho jaké přísady dáme při jejím tuhnutí můžeme docílit rozlišných výsledných produktů. Mají různou tvrdost, rychlost tuhnutí a barvu.
Můžeme ovlivnit rychlost při které bude sádra tuhnout. Urychlení může nastat například: ponecháním zbytků ztuhlé sádry v mísícím kelímku, přidáním teplejší vody do 37 °C , přidáním více sádry a menší množství vody , přidáním kuchyňské soli.
Prodloužení doby tuhnutí nám způsobují organické kyseliny a jejich soli. Je to například : krev, želatina, agar, více studené vody a méně sádry."

Práce je barevně členěna, doplněná obrazovou přílohou. Čistý text je cca 4 strany.