1.	Řecké myšlení o právu

2.	3 vývojová stádia

3.	Škola Sofistů

3.1	Thrasymachos

4.

Sokrates

5.

Platón

5.1

Ústava

5.2	Rozdělení společnosti do tříd

5.2.1

Vládci

5.2.2

Strážci

5.2.3

Rolníci

5.3

Zákony

6.	Aristoteles

6.1	Etika Nikomachova, Politika

6.2	Přínos k teorii práva

6.3	Koncepce spravedlnosti

6.3.1

Etická spravedlnost

6.3.1.1

Rozdělovací spravedlnost

6.3.1.2

Vyrovnávací spravedlnost

6.3.2

Legální spravedlnost

"Platón (427-347 ante)
- žák Sokrata, zastánce filozofického idealismu.
Idealismus – filozofické myšlení, kt. stojí na stanovisku, že ideje mají svou vlastní existenci.

Díla: Ústava, Zákony
Ústava – zabývá se vytvořením ideálního státu (ideální formy vlády). Stát je tak dobrý jak dobrou má vládu. Musí stanovit kritéria vlády. Na vládci záleží charakter vlády.
Stát vznikl v době, kdy člověk se stal závislým na spolupráci lidí (dělba práce lidí).

Platón nalézá analogii mezi státem a lidskou duší. Lidská duše je složena ze tří částí: rozum, cit pro čest a žádosti. Těmto složkám, kt. jsou u každého vyvinuty v různé míře, odpovídají ve státě tři třídy.

Společnost se dělí na tři třídy:
1. tř. vládců - rozum
2. tř. strážců – cit pro čest
3. třída rolníků – žádosti

Platón nevěří v rovnost lidí.
Vládci – největší schopnosti a kvality. Vyžaduje, aby byli moudří. Mají neomezenou moc, kt. mají využívat ve prospěch státu bez ohledu na svůj zájem.
„Správa věcí veřejných patří lidem výjimečného rozumu a rozhledu, zvláště k úkonům státnic-kým školeným a vychovávaným, zkrátka filozofům.“

Strážci – vojenské funkce (obnovastátu) – slouží k ochraně státu a jsou podrobeni vládcům, jimž napomáhají při plnění vladařských a státních úkolů

Rolníci – pracující lid opatřující stát hmotnými statky

Pro dobrou funkci státu by se třídy měly věnovat svým povinnostem. Vládci a strážci nesmí mít soukromý majetek a nemají vést rodinný život. Mají být státními úředníky, kt. živý 3. třída (rolníci). Příslušníci třetí třídy zakládají rodiny, mají soukromý majetek, ale pod kontrolou stá-tu.
Lidé co se mají stát vládci, by měli k tomu být od mala vychovávání.

Platón vidí nejlepší formu vlády v aristokracii, monarchii – forma vlády, kdy vládne několik nejmoudřejších ve společnosti. Pokud se nejmoudřejší dostanou do sporu – timokracie - vláda nectižádostivých. Převládá zde militaristický duch, je to právní forma kam se může aristo-kracie přeměnit. Druhá forma – oligarchie – vláda nejbohatších a 3. forma – demokracie – chudí svrhnou bohaté a zmocní se vlády. Vládne zde svoboda a rovnost.

Špatná forma vlády je pro Platóna anarchie a tyranie.
Anarchie – stav kdy v demokracii se ztratí kritéria co je dobré a co špatné. Potom se někdo zmocní vlády a vzniká tyranie – lidé vynesou k moci jednoho člověka (tyrana). Platón je od-půrcem demokracie (špatná forma vlády). Rovnost v demokracii odporuje přírodě. V přírodě princip rovnosti neplatí, jsou zde třídy vyšší a nižší. Vláda většiny způsobuje zmanipulování aristokracie."