1.

Úvodem

2.	Základní informace

3.	Teorie plánování - role vize a cíle v managementu

4.	Příklady z praxe

4.1.	České dráhy a jejich vize – krátká úvaha

4.2.	Informatik a herec, aneb historka o nestabilitě plánů

5.	Stanovení SMART cíle – Zahraniční studijní pobyt

5.1.	Stanovení plánů – Jak dosáhnu mého SMART cíle

5.2.	Možná rizika a pokus o jejich eliminaci

6.	Slovo závěrem

7.	Použité zdroje

"3. Teorie plánování - role vize a cíle v managementu
Umění plánovat je nejdůležitější abilitou dobrého manažera. Pokud ten dokáže odhadnout a vytvořit hierarchii plánů, stává se celý chod firmy snadno kontrolovatelný a srozumitelný. Obchodní jednotka bez vizí a cílů vybízí k přirovnání k hazardnímu hráči, který spoléhá jenom na štěstí, když krupiér hází kuličku do rulety. Výherní stroje jsou ale zkonstruovány tak, že dříve nebo později stejně o všechny peníze přijde. Podobné je to u firmy. Pokud ta nemá stanovené konkrétní dlouhodobé cíle a soustředí se na řešení aktuálních problémů, stává se její situace závislá jen na vnějších okolnostech, které ji dříve nebo později zničí. Někdo moudrý někdy řekl, že plánování staví mosty mezi tím, kde jsme, a tím, kam chceme jít. Je to vystižné pojmenování významu plánů, ať již pro jednotlivce, nebo pro obchodní společnost. Od přírody nám jsou dány nějaké vlastnosti a talenty. Někdo má nadání ke hře na housle, někdo je dobrým plavcem, ale jen stanovení vizí a cílů nám pomůže dané schopnosti rozvíjet a zmaterializovat. Nějaký plavec si může říct: Tak, a v této sezóně budu v první desítce nejlepších v ČR, ale může si taký plavat jen tak, třeba proto, že ho tam posílají rodiče. Je možné celkem snadno odhadnout, v které ze dvou situací dosáhne lepších výsledků.
"Bez jasných cílů se řízení stává nahodilým procesem. Od žádného jednotlivce a od žádné skupiny nelze očekávat vysokou výkonnost a efektivnost jestliže nebude stanoven jasný cíl. Cíl je konkretizovaná představa budoucího stavu/výsledku, kterého má dosáhnout příslušný objekt, pro nějž je plán sestavován."
Plánování je důležité také pro morálku a pro integritu pracovního kolektivu. Je třeba pamatovat na to, že člověk není stroj, a že většinou nebude výkonný na 100 %, pokud mu jenom suše řekneme, aby pracoval co nejlépe. Je třeba ho motivovat a stanovovat mu krátkodobé cíle, čímž na něho přeneseme část odpovědnosti a necháme mu volný prostor pro vykonání uloženého plánu. Takové počínání bude v zaměstnanci stimulovat pocit důležitosti a tím se zvýší jeho výkonnost a bude mu záležet více na úspěchu celé firmy, protože to bude brát částečně za svůj úspěch. Pracovník by měl také souhlasit s vizí obchodní jednotky, ve které je zaměstnán, protože v takovém případě bude daleko solidárnější a navíc se bude taky chtít zúčastnit práce na dobré a celku prospěšné ideji.
Kvalitní plánování podle cílů se musí řídit určitými zásadami, aby mohlo dosáhnout požadovaných výsledků. Základem je rozčlenění podle priorit. Nejdříve musí být stanoveny plány, které mají rozhodující význam pro objekt. Při řízení podniku je pravděpodobné, že to budou takové, které vyplývají z podnikatelských výsledků (pohyb ceny akcii a podobně). Za neméně prioritní by šlo považovat plány kolem předmětu podnikání (rozšíření sortimentu, zkvalitnění produkce). Já bych k velmi důležitým zařadil ještě reklamu a image podniku, které také výrazně ovlivňují výsledky podnikání, a stále více se dostávají do popředí vnímání zákaznictva. Druhá důležitá zásada při stanovení cílů je jejich srozumitelnost. Musí být stanoveny jasně a konkrétně. Tak, aby zaměstnanec věděl přesně, co se po něm chce, a že jde o úkol, a ne o zbožné přání" . Nemůžeme požadavky formulovat takto: Mělo by se, bylo by přínosné, hodilo by se. To by vytvářelo dojem nerozhodnosti a určitě by to nepřispělo k budování přirozené autority. Třetí zásadou je zásada přiměřenosti cílů. Zde jde o to, abychom takzvaně "nepředobřili", čili abychom nestanovili více cílů, než jsme schopni splnit. Při větším množství se totiž celkem snadno může stát, že jeden nesplníme, což způsobí nemožnost plnění i dalších a celé plánování se nám může sesypat jako domeček z karet."

Masarykova univerzita, právnická fakulta, 3. semestr magisterského studia, předmět Management.