1.	Normativní směr

1.1	Hlavní znaky

1.2

Kelsen

1.3

Weir

1.4	Hlavní proudy

1.4.1

Novokantovský proud

1.4.2

Shopenhauerský proud

1.5	Karel Engliš a Vladimír Kubeš

1.6	Hlavní myšlenkové prvky normativní filozofie

1.6.1

Hans Kelsen

1.7	Teorie struktury právního řádu

2.	Moderní analytický pozitivismus

2.1	První prvek jeho teorie

2.2	Debata Hart-Fuller

2.3	Debata Hart-Devlinn

2.4	Hartovo vymezení právního řádu

"Normativní směr (ryzí nauka právní)
- vzniká na začátku 20. stol.
- za zakladatele je považován rakouský právní fil. Hans Kelsen, kt. načetl první fil. strukturu ve svém habilitačním spise
- spoluzakladatelem je český právní fil. František Weir – někdy je pokládán za předchůdce Kelsena; narodil se ve Vídni, ale byl Čech; Kelsen se narodil v Praze a byl Rakušan

Hlavní znaky:
- nespokojenost s dosavadním stavem právní vědy, především ve smyslu nedostatku poznávacího systému v právu a nedostatečná metodologie poznávání práva
- chtěli vybudovat skutečnou teorii práva, právní vědou, na základě normativní metody
Kelsen
Díla: Ryzí nauka právní – vyšla ve 30. letech

Weir
Díla: Základy filozofie právní
Teorie práva

- jejich základním východiskem je učení Immanula Kanta;
- protože Kantovo učení není jednoduché – normativní škola se rozdělila na několik proudů, směrů, podle toho jak chápali Kantovu filozofii

Hlavní proudy
1) Novokantovský proud – škola nebo proud v rámci normativní teorie, ovlivněn přímo Kantovským učením (Kelsen)
2) Shopenhauerský proud – Shopenhaurovo pojetí filozofie ovlivnilo tento proud (Weir)

Z toho se vytvořila Vídeňská (Kelsen) a Brněská škola (Weir)
Normatismus je spojován spíše s Weirovým učením

Brněnská normativní škola měla několik vlastních proudů, tzn. že všichni představitelé nebyli jednotní. Každý z nich se od Weira v něčem odlišoval.

Karel English – významný ekonom a národohospodář, ministr financí za 1. republiky
Vladimír Kubeš – Weirův žák, emigroval v 70. letech do Rakouska

Hlavní myšlenkové prvky normativní filozofie
Společné znaky pro obě školy
Základních 6 bodů
1) Navazování na fil. I. Kanta – dualismus – rozdíl mezi teoretickým a praktickým rozumem. Dualismus bytí a mětí
2) Ostré oddělení sfér bytí a mětí (sein und sollen) – oddělení světa jaký je a světa jaký má být; sféra normativní se soustředí na část sollen (má být)
3) Rozlišování mezi kognitivní a volitivní (vůle) sférou – rozlišení mezi funkcí poznávací a volní; normativní fil. se soustřední na sféru poznávání – právní sféra souvisí s poznáním
4) Hodnotový relativismus (antiideologické tendence) – souvisí s vymezením se vůči přirozenoprávním proudům, odmítání absolutního neměnného práva a absolutní spravedlnosti
5) Důrazný a výrazný požadavek čistosti – ryzosti čistoty v tom smyslu, že právní věda má být očištěna od příměsi a jiných aspektů jiných věd. právní věda by neměla být zkoumána jinými vědami (přírodními)
6) Pozitivistické zaměření školy – teorie pozitivního práva"

Klíčová slova jsou zvýrazněna tučně.