1.

Úvod

2.

Cíl práce

3.Teoretická část

3.1	Pojem investice

3.2	Investice v makroekonomickém pohledu

3.3Typy investic

3.4	Finanční investice – akcie

3.5	Reálné investice – obchody s komoditami

3.6	Investiční rozhodování

3.7	Typy subjektů investičního rozhodování a jejich zdroje financování

3.8	Plán financování investic

3.9	Hledání kompromisu

3.10	Pojem likvidita

3.11	Inflace a její vliv na investování

4.	Praktická část

4.1	Míra celkových výnosů

4.2	Kontrakt typu futures

5.

Závěr

"3. Typy investic
Investice lze rozdělit na dva různé typy:

INVESTICE FINANČNÍ
Tento typ investic je charakteristický tím, že se jedná jen o peněžní transakci mezi ekonomickými subjekty. Tato transakce bývá smluvně ochráněná.
Investiční financování je to tedy kombinace „vlastností peněz, majetkových aktiv a dluhových (dlužních) instrumentů.“[1]
Věřiteli, který má řádně sepsanou smlouvu, jsou od dlužníka přislíbeny určité závazky a práva. Mezi tyto práva patří například právo na vrácení majetku, na finanční odměnu, rozhodovat o způsobu použití peněz atd.
Nejčastějším typem finančních investic jsou dnes převoditelné a obchodovatelné cenné papíry.
Příklady konkrétních finančních investic: peněžní vklady, poskytování úvěrů a půjček, nákup cenných papírů, pojistky a renty, majetková účast atd.

REÁLNÉ INVESTICE
Tyto investice na rozdíl od finančních mají vždy hmotný charakter. Jsou vázány na určité činnosti nebo předměty. Nejvýznamnější reálné investice jsou považovány investice do podnikání v oblasti výroby, služeb a investice do nemovitostí, movitých věcí a dalších komodit.
Reálné investice bývají cílem většiny investorů, protože v dobách ekonomických nestabilit země a politických nejistot hodnota těchto investic není tratná.
Příklady konkrétních reálných investic: přímé podnikání, nákup nemovitostí, nákup komodit nebo movitých věcí.

4. Finanční investice – Akcie
Ráda bych podrobněji rozvedla problematiku akcií, kterými se budu zabývat v praktické části.
Pojem akcie značí majetkové cenné papíry. Tím, že investor akcie odkoupí, se stává akciovým společníkem a podle počtu odkoupených akcií získává v některých případech i možnost spolurozhodovat, podílet se na zisku nebo likvidačním zůstatku.
Cílem majitelů akcií je růst jejich cen a v případě jejich dlouhodobé držby i každoroční pobírání dividend. Vnitřní hodnota akcie je odvozována od výnosů akcionářů.
Trh akcií je nestabilní a není rovnovážný. Jsou na něm vždy přítomni dva subjekty, nakupující a prodávající. Pokud je poptávka po akciích vyšší, než nabídka, je zaznamenán růst cen akcií. Jestliže je tomu naopak, hodnota akcií klesá. Toto je pravidlo platné v případě krátkodobé investice, v případě dlouhodobé držby bychom se měli zaměřit na více ovlivňujících činitelů.
Mezi tyto činitele patří stabilita ekonomiky a její síla, hospodářský cyklus dané země a její HDP a také by se investor měl zajímat o stabilitu a hospodářský cyklus vybrané společnosti. Dalšími faktory jsou daně, inflační procesy, úrokové sazby a nefinanční faktory, kterými jsou demise vlád, války atd."

Seminární práce vytvořena pro Brno International Business School.