1.

Úvod

2.

Cíl práce

3.	Finanční řízení podniku

3.1	Financování podniku

4.	Kapitálová struktura podniku

5.	Podnikové investice

6.	Zdroje financování podniku

6.1	Interní zdroje financování

6.1.1

Financování ze zisku

6.1.2

Odpisy

6.1.3

Prodej akcií a vklady vlastníků nebo společníků

6.1.4

Rizikový kapitál

6.1.5

Prodej a likvidace majetku a zásob

6.2	Externí zdroje financování

6.2.1

Bankovní produkty

6.2.1.1

Krátkodobé úvěry

6.2.1.2

Dlouhodobé a střednědobé úvěry

6.2.2

Leasing

6.2.2.1

Finanční leasing

6.2.2.2

Operativní leasing

6.2.2.3

Dohoda o prodeji a zpětném odkupu

6.2.3

Faktoring a forfaiting

6.2.4

Dotační a podpůrné programy

6.2.5

Podnikatelské inkubátory

7.	Zhodnocení a doporučení

8.

Závěr

9.	Použité zdroje

 

"3. Podnikové investice
O podnikových investicích platí zhruba totéž co o investicích z hlediska makroekonomického, tedy jsou to statky, jenž nejsou určeny k okamžité spotřebě, ale k budoucí výrobě dalších statků, jak výrobních tak i spotřebních. Jedná se tedy o odloženou o odloženou spotřebu do budoucna. Tyto investice můžeme rozdělit do tří hlavních skupin:
- Investice finanční
o Peněžní vklady, depozitní certifikáty
o Dluhopisy (pokladniční poukázky, obligace, hypoteční zástavní listy, směnky)
o Akcie, majetkové a podílové listy
o Odvozené cenné papíry (opce, opční poukázky, termínované kontrakty)
- Investice reálné (neboli hmotné, věcné, fyzické, kapitálové)
o Přímé podnikání ve výrobě a službách
o Nákup nemovitostí, zboží a movitých věcí (např. drahých kovů)
- Investice nehmotné
o Do vzdělání, vědy, výzkumu a vývoje, marketingu, sociálních služeb, atd.
Největší část podnikových investic je vkládána do majetku, zejména do výrobních prostor a výrobních zařízení. Velkou část zaujímají také investice do výzkumu a vývoje a v neposlední řadě také investice do akcií, obligací, finančních derivátů a dalších typů cenných papírů.

4. Zdroje financování podniku
4.1 Interní zdroje financování
Interní zdroje financování, jinak také označované jako „vnitřní“, pocházejí z prostředků vytvořených vlastní činností podniku. Financování investic z vlastních zdrojů je v podstatě nejstarší způsob financování vůbec a lidé ho znali snad i dříve než písmo či jazyk. Šlo o tzv. nepřímou tvorbu investic, což spočívalo v odepření momentální spotřeby pro získání budoucího důchodu, který by přinesl větší možnosti spotřeby.
V současné době s existencí peněžní ekonomiky probíhá tvorba zdrojů pro krytí investic úplně jiným způsobem. Interními zdroji jsou například:
- Nerozdělený zisk
- Odpisy majetku
- Vklady vlastníků nebo společníků
- Prodej akcií
- Výnosy z prodeje a likvidace dlouhodobého majetku a zásob

4.1.1 Financování ze zisku
Jedná se o nejběžnější formu financování podnikových investic a je svým způsobem klíčová. Velikost zisku je závislá na mnoha faktorech, mimo jiné i na centrální ekonomice a je nutné brát v úvahu fázi hospodářského cyklu, v jakém se právě nachází. Nemůže počítat s vysokými zisky a expanzí například v době krize, kdy je většina firem ve fázi stagnace. Jiná situace může nastat, pokud se podnik rozhodne expandovat na zahraniční trh, zisk je pak ovlivňován i zahraničními ekonomikami a rozdíly se tak mohou srovnat.
Než budeme nakládat s volnými prostředky, nesmíme taky opomenout několik skutečností, jako ponechat rezervy na odvod daní do státního rozpočtu, vyplacení dividend (pokud se jedná o akciovou společnost), dále pak na krizové situace, které nelze předem předvídat, jako třeba pokles zisku a nutnost vyplatit mzdy a zaplatit provozní náklady.
Zde se dostáváme k pojmu tzv. nerozděleného zisku, což jsou peníze, které zůstaly podniku po zaplacení všech úroků, daní a dividend. Volně použitelný zisk je považován za nejlevnější zdroj financování."

The Nottingham Trent University, B.I.B.S., a.s. Brno, obor Ekonomika a management, Písemná práce k modulu Podniková ekonomika.
Práce obsahuje 1 malé schéma.