Teoretická část

1.

Úvod

2.	Rozpočtová soustava

3.	Státní rozpočet

3.1.	Pojem státní rozpočet

3.2.	Legislativní vymezení státního rozpočtu

3.3.	Funkce státního rozpočtu

3.4.	Rozpočtové zásady

3.5.	Rozpočtový proces

4.	Bilance státního rozpočtu

4.1.	Příjmy a výdaje

4.2.	Vyrovnanost státního rozpočtu

Praktická část

5.	Analýza státního rozpočtu České republiky

5.1.	Analýza příjmů a výdajů

5.2.	Použité ukazatele

6.	Literatura

„Bilance státního rozpočtu
1.1. Příjmy a výdaje
Stát získává příjmy do svého rozpočtu vybíráním daní, poplatků a cla, redistribucí výnosů od státních podniků, rozpočtových a příspěvkových organizací, emisí státních dluhopisů, přijímáním splátek z vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí, splátek návratných finančních výpomocí a výnosů ze státního majetku. Významnou součástí příjmů je v současném období pojistné na sociální zabezpečení zahrnující pojistné důchodové, nemocenské a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Výdaje státního rozpočtu pak představují peněžní vztahy rozdělování a použití centralizovaného peněžního fondu na principu nenávratnosti. Jsou dvojího typu, neboť státní orgány jednak nakupují zboží a služby a jednak provádějí transferové platby (transfer je takový výdaj státního rozpočtu, kterým státní orgán nezískává za poskytnutou peněžní částku od jejího příjemce žádné zboží či službu).
1.2. Vyrovnanost státního rozpočtu
Za vyrovnaný považujeme rozpočet, kde příjmy se rovnají výdajům. V případě, že se příjmy výdajům nerovnají, jedná se o rozpočet nevyrovnaný. Mohou nastat dva případy, a to:
1. příjmy jsou větší než výdaje - v tomto případě jde o rozpočet přebytkový
2. příjmy jsou menší než výdaje - jedná se rozpočet schodkový (deficitní)
V případě deficitu státního rozpočtu existují v podstatě dva způsoby řešení deficitu:
1. pomocí státního dluhu
2. kreací nových peněz
Řešení deficitu státního rozpočtu pomocí státního dluhu může být vedeno cestou získání půjčky od subjektů ze zahraničí (tzv. vnější, externí dluh) nebo v podobě půjčky od subjektů v tuzemsku (tzv. vnitřní, interní dluh).
Kreace nových peněz znamená jednorázové zvýšení peněžní zásoby, kdy do oběhu se dostává více peněz. Jde tedy o emisní financování deficitu státního rozpočtu.
Zvláštním případem financování rozpočtového deficitu je úvěr od centrální banky a to bud' v podobě přímého úvěru, nebo ve formě nákupu státních dluhopisů přímo od státu. V tomto případě změna v držbě státních cenných papírů centrální bankou způsobí adekvátní změnu monetární báze a tím dochází ke krytí deficitu úvěrovou emisí.“

Přílohy ve formátu MS Excel (*.xls). Práce obsahuje grafy a tabulky. Čistý text dosahuje cca 5, 5 stran.
Seminární práce Univerzity Pardubice z Fakulty ekonomicko-správní, předmět Veřejné finance.