1.

Úvod

2.

Cíl práce

3.	Rozdělení trestního systému

4.	Jednotlivé druhy systému

4.1	Odnětí svobody

4.2	Domácí vězení

4.3	Prospěšné práce

4.4	Propadnutí majetku

4.5	Peněžitý trest

4.6	Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty

4.7	Zákaz činnosti

4.8	Zákaz pobytu

4.9	Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce

4.10	Ztráta čestných titulů a vyznamenání

4.11	Ztráta vojenské hodnosti

4.12

Vyhoštění

5.	Dvojnásobná vražda

6.

Závěr

7.

Citace

8.	Elektronické zdroje

"4) Jednotlivé druhy trestů
a) Odnětí svobody (§ 39)
Tento trest je univerzální a lze ho uvalit na každý trestný čin, dospělému pachateli. Jedná se o nejpřísnější druh trestu. Nejvyšší sazba tohoto trestu je 15 let (od 1.1.2010 vstupuje v platnost max. délka 20 let). Trestní zákon poukazuje na tři formy odnětí svobody.

a1) Trest odnětí svobody, jehož výkon je podmíněně odložen (§ 58 a § 59 trestního zákona) a nebo trest odnětí svobody, jehož výkon je podmíněně odložen za současného uložení dohledu (§ 60a a § 60b trestního zákonu):
Touto formou se myslí prominutí trestu se stanovenou podmínkou, že odsouzený vyhoví uloženým podmínkám a ve zkušební době se bude řádně chovat. Dohled nad pachatelem může soud vyslovit, aby zajistil menší nebezpečnost pro společnost a snížilo se riziko opakování trestního činu. Soud může vyslovit i další omezující podmínky (např. zdržet se požívání alkoholu atd.). Pokud se odsouzený ve stanovené zkušební době, kterou soud určí na jeden rok až pět let, nechová řádně a určené podmínky poruší, je rozhodnutím soudu poslán do věznice.
a2) Nepodmíněný trest svobody (§ 39 odst. 3, § 39a, § 39b trestního zákona):
Po rozsudku soudem je odsouzený poslán do věznice, kde vykoná svůj trest a to v maximální délce 15 let (od 1.1.2010 20 let) (tato doba může být však delší viz. dále „výjimečný trest“). Pokud odsouzený do příslušné věznice, kterou mu určil soud nenastoupí sám, musí být předveden Policií.
V soudnictví se setkáváme i s výjimečným trestem (§ 29) . Tímto se rozumí odnětí svobody od 15 let až do 25 let (od 1.1.2010 až 30 let) nebo odnětí svobody na doživotí. Dále může rozhodnout, že podmíněné propuštění se do výkonu trestu nezapočítává. Tento trest je udělován za vlastizrady, teroristické útoky, vraždy atd. Dále také, jestliže náprava pachatele je ztížená nebo se jedná o vysoký stupeň nebezpečnosti pro společnost. Tento trest velmi podléhá splněním podmínek, které jsou stanovené zákonem.
Zákon zná celkem čtyři typy věznice podle přísnosti režimu. Konkrétně jde o věznice s dohledem, s dozorem, s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. O zařazení obžalovaného do konkrétního typu věznice rozhoduje soud.7

b) Domácí vězení
Trest domácího vězení bude moci být uložen jen u přečinů, tedy u trestných činů se sazbou odnětí svobody do pěti let. Pachatel bude muset dát předem písemný slib, že se bude ve stanovené době zdržovat na určené adrese. Nestanoví-li soud v rozsudku jinak, trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od 20.00 hodin do 05.00 hodin, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho onemocnění; zdravotnické zařízení je povinno na vyžádání orgánu činného v trestním řízení mu tuto skutečnost sdělit. Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna.8
Pokud odsouzený poruší podmínky domácího vězení, soud nařídí místo domácího vězení náhradní trest odnětí svobody na dobu až jednoho roku. Délku tohoto náhradního trestu stanoví soud už v rozsudku, takže odsouzený bude přesně vědět, co ho čeká, pokud podmínky domácího vězení poruší."

The Nottingham Trent University, B.I.B.S., a.s. Brno, BA (Hons) in Business Management, písemná práce k modulu Základy veřejného a soukromého práva.
Práce obsahuje hrubé pravopisné chyby a chyby v diakritice.