1.	Otevřené kódování

1.1

Definice

1.2

Postupy

1.2.1

Označování jevů

1.2.2

Pojmenovávání kategorií

1.2.3

Rozvíjení vlastností a dimenzí

1.2.4

Obměny způsobů otevřeného kódování

1.3

Kategorie

2.	Pozorování

2.1	Extrospektivní metody

2.1.1

Zúčastněné pozorování

2.1.1.1

Skryté zúčastněné pozorování

2.1.1.2

Otevřené zúčastněné pozorování

2.1.2

Nepřímé pozorování

2.2	Vzorkování událostí

2.3	Vzorkování času

3.	Ohniskové skupiny

3.1	Použití ohniskové skupiny

3.2	Výhody a nevýhody

3.3	Nejčastěji používaná pravidla pro vytvoření ohniskové skupiny

3.4	Moderování skupiny

3.5	Analýza a zpráva o výzkumu

4.	Použitá literatura

"Otevřené kódování
Definice
„Otevřené kódování je proces rozebírání, prozkoumávání, porovnávání, konceptualizace a kategorizace údajů.“ (Strauss, Corbinová, 1999, s. 42)
Díky otevřenému kódování můžeme data analyzovat na jednotlivé části a jejich porovnáním tak nalézt určité podobnosti a rozdíly. Během detailního studování dat zvažujeme vlastní i cizí předpoklady, což může přinést nové objevy.

Postupy
Označování jevů
Konceptualizace dat je první nedílnou součástí analýzy. Tím se myslí rozbor pozorování, věty nebo odstavce a přiřazení jména, které bude označovat určitý jev. Základní otázku, kterou si klademe je: „Co to je? Co to reprezentuje?“ Takto srovnáváme jednotlivé myšlenky. Podobným situacím pak dáváme stejná jména, abychom redukovali jejich množství. Jinak by se mohlo stát, že bychom na konci rozboru vygenerovali nespočet pojmů, ze kterých bychom byli zmatení. Tuto teorii si teď ukážeme v praxi.
Představme si, že jsme v nějaké restauraci. Při čekání na jídlo zpozorujeme otevřenými dveřmi uprostřed kuchyně paní v zelených šatech. Na první podhled se zdá, že tam pouze stojí. Něco nám ale říká, že by jí šéf restaurace neplatil pro nic za nic. Ze zvědavosti se tedy pokusíme provést induktivní analýzu, tedy shromáždění určitých informací, abychom poodhalili její funkci.
Žena si pečlivě prohlíží pracoviště. Chvíli se dívá na jedno místo, potom na druhé a něco si zapisuje do notýsku. Položíme si tedy otázku: „Co tam dělá?“ To si nazveme jako sledování. Sledování čeho? Kuchyňských prací. Potom se jí někdo na něco ptá a ona odpovídá. To pojmenujeme jako předávání informací. Tato žena si všímá všeho – pozornost. Také sama od sebe někomu něco říká, což v sobě nese informace – zakódujeme to také jako předávání informací. Celkově se pohybuje tak, aby nikoho nerušila – nerušivost. Vypadá to, že paní má přehled o všem a o všech, tedy kontroluje. Ale co? Pečlivých sledováním na to přijdeme – kvalitu obsluhy, včasnost obsluhy, reakci a spokojenost hostů. Zdá se, že tato pracovnice je velice zkušená. Jednu chvíli se upřeně dívá na něco jako rozvrh, tedy shromažďování informací. Nakonec k ní přichází vrchní. Rozhlížejí se spolu po „place“. Ti dva se radí.
Tímto tedy myslíme označování jevů. Je užitečnější používat termíny jako shromažďování informací, než četla si rozvrh, jelikož jako shromažďování informací může označit deset dalších případů
Určování kategorií
V průběhu výzkumu můžeme získat až stovky pojmů. Tyto data je tedy nutné nějakým způsobem utřídit. „Proces seskupování pojmů, které se zdají příslušet určitému jevu, nazýváme kategorizace“ (Strauss, Corbinová, 1999, s.45). Každou kategorii také nazveme určitým jménem. To by mělo být abstraktnější než názvy pojmů náležející pod tuto kategorii.
Podíváme se zpět na náš příklad. Tentokrát se budeme zabývat už i kategoriemi. Vezmeme si pojem kontrolování. Má to stejný nebo jiný důvod než sledování v kuchyni nebo razení se vrchním? Můžeme dojít k závěru, že všechny tyto věci jsou vlastně činnosti, které vykonává, aby určovala a udržovala rytmus práce. Nazveme si je tedy jako: typy činností určující a udržující rytmus práce. Zkušenost, nerušivost, pozornost seskupíme pod pojem znaky nebo vlastnosti. Čeho? Osoby, která udržuje rytmus práce. To můžeme zkrátit na jídelní dirigent - tento název je pouze pro nás. Teď už tedy máme kategorii (jídelní dirigent) a dvě subkategorie (typy činností určující a udržující rytmus práce a znaky dobrého jídelního dirigenta."

Práce obsahuje 1 schéma o rozsahu 1/3 strany.