1.

K metodě

2.	Co krásno není

3.	Estetická recepce

4.	K povaze estetické recepce

5.	Zdroje potěšení z krásných předmětů

6.	Použitá literatura

"Poznámky ke studii O pojmu krásna Bernarda Bolzana1
Ve své studii se Bolzano zabývá dle něj nejzásadnějším pojmem estetiky – krásnem2. Nejdříve je podle Bolzana nutné přistoupit k důkladnému rozboru tohoto pojmu. Aby Bolzano předešel zmatkům vymezuje v prvním paragrafu své práce několik metodologických zásad, jimiž se hodlá řídit. Do jisté míry jsou Bolzanova pečlivost i metoda kritikou estetiků a filosofů, kteří takto důkladnou metodu nemají.

K metodě
V první řadě je podle Bolzana důležité (při rozboru pojmu) rozlišit věty o sobě, tzv. věty v objektivním smyslu a věty subjektivní, které se vztahují k danému předmětu. Abychom mohli vymezit pojem, jsou pro nás relevantní pouze „věty o sobě“. Tyto „věty o sobě“ mají objektivní platnost a zároveň nepodléhají změnám (proměnám), jako je tomu u vět subjektivních. Pojem krásna, vymezený tak, aby jej mohla užívat věda, musí být tedy vymezen objektivně a zároveň by neměl být proměnlivý. Dále by měly být pojmy užívány pouze v jednom významu, tím by se mělo předejít případným významovým zmatkům. Jinými slovy filosof by neměl význam pojmu neustále měnit či zaměňovat s nějakým jiným významem.
Bolzano rozlišuje dva druhy pojmů: složené a jednoduché. Složený pojem se skládá z několika představ (pojmů). Zde Bolzano připojuje důležitou poznámku: součástí pojmu nejsou veškeré vlastnosti daného předmětu. Jinými slovy pojem nevymezíme výčtem vlastností jeho předmětu. Jednoduchý pojem nelze na další části rozložit. Chceme-li dokázat, že je pojem jednoduchý musíme dokázat, že všechny pokusy o vytvoření tohoto pojmu z několika dalších jsou marné.3 Bolzano však dodává, že splnění výše zmíněných podmínek nemusí znamenat, že jsme dospěli ke správnému vymezení pojmu. Abychom se přesvědčili, že jsme pojem vymezili správně, je třeba sledovat vlastní vědomí. Musíme si být jisti, že při vymezování tohoto pojmu nemyslíme na nic, co by se tohoto pojmu netýkalo. Bolzano zde tedy klade velký důraz na sebereflexivitu, ve které je nutné se cvičit.
„Kdo nemá žádný výcvik v tomto druhu pozornosti na sebe sama, nebo snad ani dobrou vůli k ní, ten odpoví ať už řekneme cokoliv, a v jistém ohledu odpoví dokonce popravdě, že to o čem tvrdíme, že je to v našem vysvětlení, on ve svém vlastní vědomí vůbec
nenachází.“4

Co krásno není
Ve druhém paragrafu své studie Bolzano vymezuje pojem krásy negativně – ukazuje čím krásno není. Srovnává krásno s dobrem, s příjemným a dráždivým. Co je krásné nemusí být vždy dobré (mravné). Krásno a dobro se liší ve svých součástech. Oblast krásna je tedy širší než-li oblast dobra (mravnosti). Co je příjemné nemusí být vždy krásné. Krásné může být dráždivé, ale naopak dráždivé nemusí být vždy krásné."

Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf).