1.

Region

2.

Venkov

3.	Klasifikace regionů

3.1.	Kruhový model

3.2.	Zóna I – jádrová část

3.3.

Zóna II

3.3.1.

Předměstí IIa

3.3.2.

Příměstí IIb

3.4.

Zóna III

3.4.1.

Území pod tlakem jádrové zóny IIIa

3.4.2.

Produktivní území IIIb

3.5.

Zóna IV

3.5.1.

Marginální upadající zóna IVa

3.5.2.

Marginální obnovující se území IVb

4.	Venkovské regiony dle míry integrace s národním hospodářstvím

4.1.	Integrované venkovské oblasti

4.2.	Středně integrované venkovské oblasti

4.3.	Odlehlé (vzdálené) venkovské oblasti

5.	Typy venkovských oblastí na základě kombinovaných charakteristik

5.1.	Venkov v bohatých zemědělských oblastech

5.2.	Bohaté Sudety

5.3.	Chudé Sudety

5.4.	Vnitřní periferie

5.5.	Příměstské zóny

5.6.	Moravsko-slovenské pomezí

6.	Regiony dle velikosti, počtu a funkci ve vztahu k obecnému modelu

6.1.	Mikroregion

6.2.	Mezoregion

6.3.	Magroregion

7.	Regiony vymezené dle metodiky NUTS

7.1.	Klasifikace

7.2.	Nižší územní členění LAU (Local Administrative Units)

8.	Typy regionů dle cílů EU v rámci politiky ekonomické a sociální soudržnosti

8.1.	OP Přeshraniční spolupráce

8.2.	OP Meziregionální spolupráce

8.3.	OP Nadnárodní spolupráce

8.4.	INTERACT II

8.5.	ESPON 2013

9.	Jednoduchý model členění prostoru ve vztahu k venkovu

10.	Rozpracovanější jednoduchý model členění prostoru

11.	Rozčlenění regionů podle hustoty obyvatel

12.	Rozčlenění podle charakteru zaostávání

12.1.

Současné vymezení regionů se soustředěnou podporou státu

12.2.

Strukturálně postižené regiony

12.3.

Hospodářsky slabé regiony

12.4.

Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností

13.	Méně příznivé oblasti pro zemědělskou výrobu

14.	Socio-ekonomické a socio-demografické charakteristiky

15.	Sídla a jejich vymezení

15.1.

Sídlo

15.2.

Co je v Česku vesnice

15.3.

Struktura osídlení

"Klasifikace regionů
- klasifikace ospravedlňuje různou podporu pro jednotlivé oblasti
- kritéria pro vymezení regionu: př. politicko - administrativní (zákony), geograficko-fyzikální, hospodářská, demografická, sociálně kulturní
- jako východisko pro klasifikaci regionů se používá zónování
o příklad obecného modelu zónování: kruhový model

Kruhový model
- objevil se jako reakce na rurální exodus = hromadné stěhování do měst (70. léta 20. stol.)
- obtížně se aplikuje na celé území státu, proto se používá pro zónování mikroregionů
- kritéria zónování:
a) vzdálenost od centra (=administrativního centra)
- měří se v km a pomocí času, který je nutný pro dosažení centra dle použitého dopravního prostředku: pěšky, veřejná doprava, osobní doprava
b) ekonomická závislost/nezávislost na jádru
- měří se př. strukturou ek. aktivit v zóně, (ne)zaměstnaností, (ne)dojížděním za prací, službami, nabídkou pracovních míst, lokální výkonností
c) předpoklady rozvoje
- měří se pomocí existujících potenciálů a schopností jejich využití

Zóna I - jádrová část
- obyvatelé potřebují málo času na to, aby se dostali tam, kam ve svém každodenním životě potřebují (max. 30 min. pěšky)
o nemusí dlouho dojíždět do práce, školy, na nákupy, k lékaři, na úřady, …
- je zde nižší nezaměstnanost, k dispozici různé pracovní příležitosti (ne v zemědělství)

Zóna II
- obsahuje podzóny, které se liší administrativní závislostí na jádru
předměstí: IIa
- závisí na jádrové zóně administrativně i ekonomicky
o je administrativní součástí jádrové zóny
o bez dojíždění do jádra by na předměstí byla vyšší nezaměstnanost
- větší část obyvatel potřebuje delší čas pro dojíždění za určitými každodenními aktivitami (př. prací, do škol):více než 30 minut pěšky
- málo dostupných pracovních příležitostí, téměř žádné v zemědělství
příměstí IIb
- velice blízko jádra (sousedí s ním), ale administrativně oddělené od jádra (v určitých administrativních záležitostech má nezávislost)
- významně na jádru závisí ekonomicky
- obyvatelé potřebují více času, aby se dostali za i každodenními aktivitami, především za prací: více než 30 až 45 min. pěšky
- téměř žádné dostupné pracovní příležitosti (ani v zemědělství): lidé musí dojíždět do jádra, bez dojíždění by zde byla vysoká nezaměstnanost"

Práce je psaná v odrážkách. Obsahuje množství zkratek. Některé její části se podobají práci Klasifikace regionů - přednášky 7/10.