1.	Dualismus práva

2.	Znaky právního státu

3.	Funkce práva

4.	Obecné zásady v právu

5.	Systémy práva

6.	Prameny práva

7.	Judikatura

8.	Právní normy

9.	Působnost právních norem

10.	Aplikace právních norem

11.

Analogie

12.	Právní řád

13.	Právní vztah

13.1

Subjekty

13.2

Objekt

13.3

Obsah

14.	Zastoupení

14.1

Plná moc

15.	Právní úkon

15.1	Druhy právních úkonů

15.2	Náležitosti právních úkonů

15.3	Následky vadných právních úkonů

16.	Odpovědnost

16.1	Odpovědnost za škodu

16.2

Škoda

16.3	Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

16.4	Náhrada škody způsobené při usmrcení

17.	Bezdůvodné obohacení

18.	Právní následky neplatnosti právního úkonu: bezdůvodné obohacení, náhrada škody

19.

Promlčení

20.

Prekluze

21.	Zvláštní druhy řízení

22.	Druhy civilního procesu

23.	Alternativní řešení sporů

24.	Věcná práva

24.1	Třídění věcných práv

24.2	Sousedské vztahy

25.	Dědická práva

26.	Rodinné právo

27.	Občanské právo

27.1	Ochrana subjektivních práv

27.2	Soudní ochrana subjektivních práv

27.3

Pojmy

27.4	Korupční jednání

27.5	Podmínky v občanském právu

27.6	Odporovatelnost

27.7

Lhůty

27.8	Pravidla počítání času

27.9	Právní domněnky a fikce

27.10

Převod práva

27.11

Přechod práva

28.	Závazkové právo

29.	Obchodní právo

30.	Soudní řízení

31.	Exekuční řízení a způsoby provedení výkonu rozhodnutí

32.	Insolvenční řízení

"Podmínky v občanském právu
a) odkládací = suspenzivní
- odkládá se účinnost: př. až při uhrazení finanční částky nastává účinnost již platně uzavřené kupní smlouvy
b) rozvazovací = rezolutní
- př. účast v občanském sdružení zaniká splněním určité podmínky

Odporovatelnost
- = dlužník se snaží zbavit majetku, aby znemožnil uspokojení svých věřitelů
- je možné odporovat veškeré úkony dlužníka, pomocí kterých úmyslně vyvádí majetek ze svého vlastnictví a tím zkracuje uspokojení pohledávek svých věřitelů
- odpůrčí žaloba se podává proti osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn
- musí zde být úmysl dlužníka zkrátit své věřitele a známost dlužníkova úmyslu druhé straně

Lhůty
- lhůty hmotně právní – způsobují právní následky v oblasti občanského práva hmotného - př. zánik závazku)
- lhůty procesní – př. lhůta ke splnění dluhu stanovená ve výroku rozsudku nepůsobí splatnost pohledávky, má jen procesní následky (možnost exekuce)
- lhůty pořádkové - jejich uplynutí nezpůsobí zánik oprávnění či povinností, př. lhůta k vyzvednutí opravené věci - do 1 měsíce od vyrozumění o provedení opravy, jinak hradí uskladnění, pokud uplyne 6 měsíců, může opravna věc prodat
- lhůty zákonné - př. k odvolání proti soudu 1. st. v obč. a v obch. věcech zákonem stanovená lhůta 15 dní ode dne doručení soudního rozhodnutí

Pravidla počítání času
- lhůta určená počtem dní - začíná dnem, který následuje po dni, ve kterém vznikla skutečnost zakládající běh lhůty
- lhůta stanovená podle týdnů - skončí v den posledního týdne lhůty, který se svým názvem shoduje se dnem, kdy nastala skutečnost zakládající běh lhůty
- lhůty stanovené podle měsíců a let se skončí v den posledního měsíce lhůty, který se svým číselným označením shoduje se dnem, ve kterém nastala skutečnost
- lhůtou půl měsíce se rozumí vždy 15 dnů
- připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se její konec na nejbližší příští pracovní den
- u hmotně právních lhůt platí, že projev vůle musí v poslední den adresátovi dojít
- zletilosti se nabývá začátkem dne dovršení 18-tého roku, tj. v 00:00 hodin tohoto dne

Právní domněnky a fikce
- domněnka – vychází z lidských zkušeností
- a) právní domněnky vyvratitelné (př. domněnka otcovství)
- b) právní domněnky nevyvratitelné (důkaz opaku není přípustný: př. nedošlo-li do 3 let zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li podán návrh na jeho vypořádání soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali tak, že každému přináleží to, co jako vlastník užíval. O nemovitostech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví)
- fikce = skutečnost, která neexistuje, ale přihlíží se k ní jako by existovala

Převod práva
- právním úkonem (př. kupní smlouvou), vždy mezi živými (1 strana je vždy živá, druhá strana může být i stát, či PO)

Přechod práva
- jiným způsobem (př. dědictvím)..."

Práce kompilačního charakteru.