1.

Úvod

2.

Ropa

3.

OPEC

3.1

Poslání

3.2

Vznik

3.3	Organizační struktura

4.	Ropné šoky

4.1	Ropný vrchol

5.	Budoucí varianty

5.1	Katastrofický scénář

5.2	Pozitivnější vyhlídky

6.	Shrnutí a závěr

7.	Použitá literatura

8.

Přílohy

8.1	Obr. 1: Členské státy OPEC

8.2	Obr. 2: Světové zásoby ropy podle zprávy British Petrol (rok 2008, v mld. barelů)

8.3	Obr. 3: Světové zásoby ropy 1988-2008 (v mld. barelů)

8.4	Obr. 4: Světové zásoby ropy 2008 (v mld. barelů)

8.5	Obr. 5: Zásoby ropy OPEC 2008 (v mld. barelů)

8.6	Obr. 6: Historický vývoj ceny ropy 1986-2008

8.7	Obr. 7: Historický vývoj ceny ropy 1861-2008

8.8	Obr. 8: Denní vývoj cen ropy koše OPEC 5.10. -22. 10. 2009

8.9	Obr. 9: Týdenní vývoj cen ropy koše OPEC 14.8. - 13. 11. 2009

8.10	Obr. 10: Měsíční vývoj cen ropy koše OPEC říjen 2008 listopad 2009

8.11	Obr. 11: Roční vývoj cen ropy koše OPEC 1996-2009

8.12	Obr. 12: Světová produkce ropy 1960 – 2008 (v mil. barelů za den)

8.13	Obr. 13: Produkce ropy států OPEC 1960-2008 (v mil. barelů denně)

8.14	Obr. 14: Přehled největších producentů, exportérů a importérů ropy 2003-4

8.15	Obr. 15: Produkce ropy jednotlivých zemí 2004-8 (v tis. barelů denně)

8.16	Tab. 1: Zásoba, těžba a export ropy zemí OPEC za rok 2008

"4. Ropné šoky
Na podzim roku 1973 došlo k prvnímu ropnému šoku, když OPEC záměrně snížil těžbu ropy, pomocí čehož chtěl docílit zvýšení její ceny ve svůj prospěch. V této době pocházela většina ropy z Blízkého východu a světové hospodářství na ní bylo výrazně závislé. V důsledku snížení nabídky ropy vzrostly ceny ropy z původních tří dolarů za barel na čtyřnásobek.
Tato reakce OPECu měla v prvé řadě spojitost s ekonomickým vývojem v USA, kde počínala stagnace. Prezident Nixon se pokusil tento nepříznivý vývoj zastavit odpoutáním dolaru od zlatého standardu, který představoval princip krytí vydávané měny. Tento krok vedl ke snížení hodnoty dolaru, což vedlo k nespokojenosti vývozců ropy, neboť cena ropy je určována právě v amerických dolarech.
OPEC zároveň vyhlásil embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války – USA a Nizozemí. Jednalo se o arabsko-izraelskou válkou, která byla zahájena 6. 10. 1973 napadením Izraele v oblasti Suezského průplavu a na Golanských výšinách se strany koalice Egypta a Sýrie. Důvodem války byly spory o bývalá egyptská
a syrská území držená Izraelem a zároveň se jednalo o další arabský pokus zničit Izrael. Izrael byl v rámci operace „Nickel Grass“ materiálně podporován ze strany USA. Egypt a Sýrie získávaly posily z Iráku, Jordánska, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů. Boje byly ukončeny 25. 10. 1973 vítězstvím Izraele.
Pokud jde o situaci na mezinárodní politické scéně, vytvořilo se napětí mezi západní Evropou a Japonskem vůči USA. Zatímco USA dovážely z Blízkého východu pouze 12 % ropy, tento podíl činil u zemí západní Evropy 80 % a u Japonska 90 %. Západní Evropa
a Japonsko, které do této doby zaujímaly spíše pro-izraelská stanoviska, nyní se přikláněly více k pro-arabským postojům.
Ke zmírnění krize došlo o několik měsíců později, embargo bylo odvoláno v březnu 1974. V polovině osmdesátých let došlo k propadu cen ropy, k čemuž přispěl začátek těžby v nových nalezištích, jako například Severním moři, a nejednotnost členských zemí OPEC, pokud jde o objem těžby.
Další podstatné zvýšení cen ropy neboli druhý ropný šok následoval v roce 1979 po Íránské revoluci, kdy nový režim snížil množství exportované ropy. Navzdory zvýšení těžby ropy v ostatních členských státech OPEC došlo ke snížení světové produkce ropy, což vedlo k panice a vzestupu ropy na cenu 90 dolarů za barel...."

Obsahuje obrazovou přílohu z tabulek, map a grafů. Čistý text dosahuje cca 8 stran.