1.	Intelektuální kapitál

2.	Teoretická východiska regionálního rozvoje

2.1.	Dilema aktéra a struktur

3.	Přístupy k lidskému chování v sociálních vědách

3.1.	Klasická ekonomie

3.2.	Sociologické přístupy

3.3.	Ekonomicko-sociologický pohled

4.	Přístup klasické teorie a její teoretická východiska

4.1.	Adam Smith

4.2.	Problém egoismu

4.3.	Řád na úrovni jedince

4.4.	Projekce myšlenek A. Smithe o vztahu egoismu a altruismu

4.5.	Řád na úrovni společnosti

4.6.	Neviditelná ruka a její sociální dopady

4.7.	Model Homo economicus

4.8.	Projekce myšlenek A. Smitha do regionálního rozvoje

4.9.	Teorie lokalizace

4.10.

Kam na venkově lokalizovat různé aktivity

5.	Přístup institucionální ekonomie

5.1.	Ronald Coase

5.2.	Coaseho teorém

5.3.	Transakční náklady

5.4.	Transakční náklady ve společnosti

5.5.	Jednání lidí

5.6.	Projekce myšlenek do regionálního rozvoje

5.7.	Adaptační efektivita

"1) Přístup klasické ekonomie a její teoretická východiska
- ekonomie jako sociální věda, která formuje praktické přístupy k regionálnímu/rurálnímu rozvoji)
- hlavní proudy ekonomie: klasická a neoklasická ekonomie
- ekonomie zastává aktivistický přístup: klade důraz na aktéry (jedince)
- východiska hlavního proudu ekonomie spojena s myšlenkami A. Smithe

A. Smith
- jeho zájmem otázka: co je hlavním principem lidské přirozenosti, co je u lidí neměnné
a univerzální?
- co je podstatou člověka? = tradiční otázka morální filozofie Smithovy doby
- co je podstatou člověka pomůže vysvětlit lidské jednání a ostatní záležitosti (záležitosti jsou jednáním utvářeny)
- podstata člověka je univerzální, neměnná:
- lidskou podstatou je egoismus (sobectví (egoismus) je nejtypičtější vlastností každého člověka)
“To, že dostaneme naši večeři není výsledek laskavosti řezníka, sládka nebo pekaře, ale je do výsledkem jejich vlastního zájmu. Mluvíme sami k sobě, neodkazujeme k lidskosti, ale k tomu, že se každý jedinec má sám sebe rád. K jiným nemluvíme o našich povinnostech, ale o jejich výhodách“

Problém egoismu
- otázka: jestliže člověk sleduje pouze své vlastní zájmy (to vyplývá z jeho egoistické povahy), jak je možné, že dokáže být také altruistou?
- „Jakkoliv můžeme předpokládat, že je člověk egoistický, existují v jeho podstatě některé principy, které u něj vyzývají zájem o štěstí jiných, a tak nutně oplácejí jejich blaho tomuto člověku, i když ten z toho nic nemá kromě potěšení, že to vidí.“
o protože v každém člověku je přítomno morální svědomí (vnitřní člověk), který hraje roli nezúčastněného diváka schvalujícího a odsuzujícího naše jednání, ale i jednání druhých
o člověk nejde proti svým tužbám: sám je koriguje, aby dosáhl svých cílů
o svědomí (vnitřní člověk) činí naše jednání ctnostným

Řád na úrovni jedince
- řád na úrovni jedince zahrnuje dualitu egoismu („já chci“) a vnitřního diváka („měl bych“)
o tato dualita staví lidi proti sobě
o dualita zároveň lidem poskytuje racionální a morální oprávnění vytvářet instituce
- instituce zmírňují vzájemně zničující boj
- instituce mohou zničující boj dokonce obrátit ve společné dobro a blaho
- jednání jedince ovlivňuje neviditelná ruka
o egoismus („já chci“) nás žene dopředu, je motivem jednání
o vnitřní divák („měl bych“) brání projevení plného egoismu a chaosu
o díky součinnosti egoismu a vnitřního diváka vznikají instituce (pravidla)
o výsledkem je řád na úrovni jedince (člověk chápe své jednání a ví, co dělat)
„Bohatý spotřebovává více než chudý. Avšak navzdory jejich přirozenému egoismu jsou vedeni neviditelnou rukou, aby uskutečňovali stejnoměrné rozdělování předpokladů pro život, které by bylo dosaženo, kdyby Země byla rozdělena na stejné části všem svým obyvatelům. Tak urychlují uskutečnění zájmů společnosti a poskytují prostředky k rozmnožování druhu.“ (A. Smith)"

Práce má kompilační charakter, je psaná formou odrážek. Obsahuje několik schémat a grafů, rozsah čistého textu je 9 stran.