1.	Model exogenního rurální/regionálního rozvoje (RR)

1.1.	Model exogenního rozvoje

1.2.	Osud exogenního rozvoje

2.	Myšleny na pozadí a představy vložené do konceptu exogenního RR

2.1.	Historická a teoretická východiska

2.2.	Myšlenky na pozadí

2.3.	Teorie růstu pólů

3.	Model endogenního RR

3.1.

Model

3.2.	Historická a teoretická východiska

3.3.	Praktická východiska

3.4.	Postmoderní paradigmata

4.	Předpoklady úspěšné realizace integrovaného endogenního rozvoje

4.1.	Předpoklady

4.2.	Integrovaný endogenní model rozvoje

4.3.	Základní principy

4.4.	Úloha sociokulturních potenciálů v RR

4.5.	Principy rozvoje postaveného na sociokulturních potenciálech

4.6.	Příklad vývoje

5.	Sociokulturní potenciál na nekomunitní úrovni v ČR

5.1.	Spolek pro obnovu venkova

5.2.	Svaz měst a obcí

5.3.	Problémy na komunitní úrovni

6.	Sociální kapitál

6.1.	Charakteristika

6.2.	Bourdieu a sociální kapitál

6.3.	Sociální kapitál dle Putnama

6.4.	Světová banka a sociální kapitál

6.5.	Rozdíly v chápání u obou

6.6.	Sociální sítě

7.	Lidský a kulturní kapitál, intelektuální kapitál

7.1.

Znalosti

7.2.

Vědění

7.3.	Odlišnosti lidského a kulturního kapitálu

7.4.	Lidský kapitál

7.5.	Kulturní kapitál

7.6.	Intelektuální kapitál

"Osud exogenního rozvoje
- počáteční úspěchy modelu exogenního rozvoje:
o zemědělství se stalo životaschopným odvětvím
o soběstačnost ve výrobě potravin
o industrializace mnoha regionů
- problémy od 80. let: spojené s přechodem k post-: moderní, industriální, produktivní společnosti
o modernizace dosáhla svých hranic
- neustálá intenzifikace a industrializace zemědělství a průmyslu v zaostávajících regionech vedla k problémům:
- nadprodukce,
- saturace domácího trhu (=nasycení) a saturace potřeb rozvinutých regionů
- města nebyla schopna plně pojmout tu část venkovské populace, která nemohla na venkově nalézt uplatnění
- jednostranná průmyslová výroba (př. těžký, těžební, chemický průmysl) měla negativní dopady na ŽP a nebyla schopná reagovat na změny ekonomického a sociálního prostředí
- kritika exogenního rozvoje:
o závislostní rozvoj (dependantní)
- spoléhání se na stálý přísun dotací a podpor a rozhodování vnějších subjektů
o deformovaný (distorzní) rozvoj
- úzce zaměřený rozvoj na 1 sektor, 1 typ průmyslové produkce, vybraná sídla, typ podnikání
- nebere v úvahu neekonomické aspekty života
o destruktivní rozvoj: vymazal kulturní a environmentální odlišnosti oblastí
o diktující rozvoj: utvářen vnějšími experty

- jako reakce na nedostatky exogenního modelu se objevily 4 zdroje, které odráží nové přístupy k rozvoji
1) pro rozvoj jsou důležité faktory nehmatatelné povahy (sociální, lidský, kulturní, intelektuální kapitál):
- po ekonomické restrukturalizaci na přelomu 70. /80. let se objevily nové ekonomicky rozvinuté regiony (př. Bavorsko, Tyrolsko, východní Anglie)
- faktory rozvoje:
o zemědělství mohlo poskytnout kapitál a pracovní cíly pro nezemědělské aktivity
o schopnost lidí začít s novými aktivitami
o kulturní orientace na drobné podnikatelské aktivity;
o výrazná síť malých a středních podniků;
o výrazná provázanost lokálních ekonomických sektorů a jednotek mezi sebou;
o politicko-institucionální uspořádání podporující endogenní rozvoj (pomoc místní správy)
2) regionální hnutí a agentury
- podporují formy místního rozvoje co nejméně závislé na vnějším kapitálu
- důraz kladly na:
o diverzifikaci aktivit
o přístup zdola nahoru
o podporu místních podniků a místních iniciativ
o přípravu a vzdělávání tamních lidí
- dnes regionální rozvojové agentury"

Práce je psaná v odrážkách, obsahuje 1 tabulku o rozsahu cca 1/3 strany.