1.	Historie sociální politiky (SP) jako praxe

1.1.	Od sociálního blahobytu po společenskou spravedlnost pro všechny

1.2.	Institucionalizace společenské solidarity – starověk

1.3.	Institucionalizace společenské solidarity – středověk

1.4.	Institucionalizace společenské solidarity (SS) – raný novověk

1.5.	Institucionalizace SS se vznikajícím moderním státem

1.6.	Institucionalizace moderní SP

1.6.1.

Německá moderní SP

1.6.2.

Britská moderní SP

1.6.3.

Švédská moderní SP

1.7.	Vývoj evropského SP směřování – shrnutí

1.7.1.

Německo

1.7.2.

Velká Británie

1.7.3.

Švédsko

2.	Ideová východiska SP – obecně

2.1.	Společenská solidarita v tradiční společnosti

2.2.	Společenská solidarita v moderní společnosti

2.3.	Konceptualizace moderní společnosti

2.4.	Vztah občana a státu

2.5.	Ideová východiska SP

2.6.	Vlivy na konceptualizaci moderní SP

2.7.	Hlavní téma SP

2.8.	Tradiční společnost

2.9.	Moderní společnost

2.10.

Myšlenky ovlivňující konceptualizaci moderní SP

3.	Soudobá východiska SP

3.1.	Ideová východiska pro SP

3.1.1.

Konsensualistické východisko

3.1.2.

Soudobý umírněný liberalismus

3.1.3.

Soudobý krajní liberalismus

3.1.4.

Komunitarismus

3.1.5.

Konfliktualistické východisko

3.1.6.

Umírněný socialismus

3.1.7.

Soudobý marxismus (neomarxismus)

3.1.8.

Konzervatismus

4.	Sociální doktrína státu

4.1.	Sociální práva

5.

Modely SP

5.1.	Tři modely státu

5.1.1.

Redistributivní typ SP

5.1.2.

Výkonový typ SP

5.1.3.

Reziduální typ

5.2.	Modely dle Giddense a Alberta

5.3.	Vznik moderní SP

5.4.	Stav SP dnes

6.	Evropský kontext soudobé SP

6.1.	Evropský sociální model (ESM)

6.2.	Charakteristické rysy ESM do roku 2000

6.3.	Rysy ESM po 2000

6.4.	Sociální politika v EU

6.5.	Historie EU

6.5.1.

Římská smlouva 1957

6.5.2.

Usnesení rady ministrů – 1974

6.5.3.

Maastrichtská smlouva

6.5.4.

Amsterodamská smlouva

6.5.5.

Lisabonská smlouva

6.6.	Soudobé tendence EU v SP

"Institucionalizace společenské solidarity – středověk
- sociální péče ve středověku je organizovaná zejména na náboženském principu jako mravní povinnost věřících
- sociální péče je hlavně záležitostí církví: církev ji vykonává v specializovaných organizacích
- oproti starověku došlo ke specializaci a profesionalizaci sociální péče
- stále jde jen o pasivně pojímanou sociální péči (výzvy k vlastní odpovědnosti jedince za jeho sociální situaci pouze sporadické)

- 8.- 9. st.: první zákony, které ukládají lenním pánům povinnost starat se o své poddané
- soustavnější sociální péče je záležitostí církve
o církev vytvořila v blízkosti kostelů a klášterů útulky: poskytují min. stravování a ubytování
o církevní řády poskytují soc. péči v oblasti péče o chudé, handicapované, nemocné (hlavně ženské řády), později péče o vzdělávání (hlavně mužské řády)

- 16. st. období reformace (přelom středověku a raného novověku): vznikly městské chudinské zákony a došlo k reorganizaci sociální péče
- nové prvky mají zdroj v protestantství (soc. organizace protestantské církve = sborová diakonie)
o výchova chudých k práci
o individualizace péče o chudé a první sledování sociální potřebnosti
o nový druh sociální péče: péči o cizince, o vyhnance z vlasti
- vznikají církevní bratrstva = organizace se sociálně pečovatelskými činnostmi
o jde o kluby laiků (ne kněží), příznivců určitého náboženského společenství

Institucionalizace společenské solidarity – raný novověk
- výkon a kontrolu sociálně zabezpečovacích činností provádí jak církev, tak stát
- občané začínají být pod vlivem protestantismu právně zavazováni k vlastní odpovědnosti za své sociální žití
o hlavním prostředkem vlastního soc. zabezpečování je práce
o práce nabývá na stále větší váze jako společenská hodnota

- v renesanci v 16. st. ožívá antický vzor společenské solidarity na bázi spolků řemeslníků a umělců – vznikají cechy
- činnosti cechů:
o ochrana kvality výrobků
o určování pravidel obchodování s výrobky
o pořádání společenských akcí
o sociální péče pro své členy (poskytování určitých požitků a pomoci v sociálně nepříznivých situacích)
- cechy nabývají postupně na významu a znamenají důležitý prvek sekularizace (zesvětšťování) organizace společnosti včetně sociální oblasti"

Práce je psaná v odrážkách.