1.	17. – polovina 19. století

1.1.	Racionalismus

1.2.	Empirismus

1.3.	Francouzská osvícenská filozofie

1.4.	Německá klasická filozofie

2.	19. století

2.1.	Iracionalismus

2.2.	Pozitivismus

2.3.	Novotomismus

2.4.

Marxismus

3.	20. století

3.1.	Filozofie života

3.2.	Fenomenologie

3.3.	Existencionalismus

3.4.	Novopozitivismus

3.5.	Neomarxismus

3.6.	Postmoderna

3.7.	Dekonstruktivismus, filozofické vědy, feminismus

4.	Česká filozofie

4.1.	Předchůdci Jana Husa

4.2.

Jan Hus

4.3.	Petr Chelčický

4.4.	Jan Amos Komenský

4.5.	Obránci českého jazyka a obrozenci

4.6.	Filozofové od 19. století

4.7.	Exiloví filozofové 20. století

4.8.	Filozofové, kteří zůstali v Československu se zákazem publikovat

"- ČESKÁ FILOZOFIE
o Předchůdci Jana Husa
- Jan Milíč z Kroměříže (? - 1369) = kazatel, asketa; chtěl vlastním příkladem napravit špatnou pověst církve; mluvil o působení zla (Antikrista) v církvi i společnosti → označen za kacíře a vyhnán z Čech; vyvolal vlnu pokání (např. majitelka nevěstince mu odkázala svůj dům, ze kterého se stal azyl pro kajícnice a mladé duchovní).
- Tomáš Štítný ze Štítného (1333 - 1409) = laický kazatel; ovlivněn Milíčem; psal o pravých zásadách křesťanského života.
o Jan Hus (1371 - 1415) = kazatel, teolog, duchovní otec první vlny české reformace (=husitství); rektor Pražské univerzity; kázal česky v Betlémské kapli; kritizoval nešvary společnosti a církve; spor s arcibiskupem i papežem → obviněn jako kacíř a upálen v Kostnici → položil život za pravdu, která byla ústředním tématem jeho učení; ovlivněn Johnem Wycliffem; stal se vzorem Martinu Lutherovi; díla: O církvi; O českém pravopisu; Výklad Viery, Desatera a Páteře.
o Petr Chelčický (1390 - 1460) = laický myslitel; zdůrazňoval mravní obrodu společnosti a návrat k hodnotám křesťanství – pokoj, úcta, láska; odmítal násilí a vzpouru; lidé nemají bojovat proti sobě, ale proti zlu a Ďáblu; zastával myšlenku rovnosti všech lidí; zakladatel Jednoty Bratrské.
o Jan Amos Komenský (1592 - 1670) = biskup Jednoty Bratrské, teolog, filozof, pedagog, vědec, spisovatel, vlastenec; zdůrazňoval harmonii celku v podobě pansofie (filosofie + vědy + teologie) neboli vševědy; obrody lidstva může být dosaženo poznáním a naplněním morálních hodnot; díla: Všeobecná porada o nápravě věcí lidských = porada moudrých lidí o cestě k nápravě lidstva; předpokladem je všeobecný mír, přátelství a spolupráce mezi národy (první úvaha vedoucí k založení organizace OSN).
o Obránci jazyka českého a obrozenci
- Bohuslav Balbín = (1621 - 1688) = historik, literát, jezuita, obránce jazyka…
- Josef Dobrovský (1753 - 1829) = vědec, kněz, historik, filolog…
- Josef Jungman (1773 - 1847) = jazykovědec, překladatel, básník, učitel…
o Filozofové od 19. století
- Bernard Bolzano (1781 - 1848) = matematik a filozof; mravní pragmatismus = poznání a vzdělání by mělo být mravně povznášející; kritika problémů doby (církev a prostituce) → sesazen, žil v ústraní; přínos v logice a teorii věd.
- Jan Evangelista Purkyně (1787 - 1869) = přírodovědec, pedagog, lékař
- František Palacký (1798 - 1876) = historik, politik
- Augustin Smetana (1814 – 1851) = filozof; zabýval se filosofií dějin; kritizoval katolicismus (kvůli celibátu) → vyhnán z Prahy; uvažoval o změně náboženství v moderní společnosti; hlavní hodnotou je všeobecná láska.
- Tomáš Garrique Masaryk (1850 - 1937) = učil v Praze sociologii a filosofii; poslancem v parlamentu; odpůrce antisemitismu a nacionalismu; zastánce demokracie; hájil lidská práva a práva žen; během první světové války představitelem zahraničního politického odboje; důraz na humanismus, demokracii a mravnost; morální etické hodnoty podle Masaryka = život v pravdě, mravní čistota, lidská důstojnost, intenzivní drobná práce, pozitivní láska; zastánce kritického realismu = empirie + racionální zhodnocení + mravní a emocionální postoje + otázky o smyslu života; díla: Sebevražda (sociologická analýza úpadku společnosti), Česká otázka (smysl českých dějin)."

Práce je psaná v odrážkách. Klíčové pojmy jsou tučně zvýrazněny.