1.

Úvod

2.	Historie Romů

3.	Romové v Čechách

3.1.	Obživa a bydlení

3.2.	Romský jazyk a problémy romských žáků

4.	Kriminalita

4.1.	Odhady kriminality

4.2.	Příčiny kriminality Romů

4.3.	Možnosti změn

5.

Závěr

6.	Seznam použité literatury a pramenů

"2.1 Obživa a bydlení
Romské osady a kočování jsou již minulostí, tradiční romská obydlí s početnou rodinou často nahradily panelové či jiné domy. Charakteristickým znakem dneška a ze strany veřejnosti silně negativně vnímaným jevem je zejména ze strany médií označované „vybydlování“ neboli postupná demolice bytů, ve kterých Romové bydlí. Křiklavým příkladem je nechvalně proslulé sídliště Chanov. Důvody pro toto chování? Jednak násilné a řízené sestěhovávání Romů do bytů, kde je jim nové prostředí zcela cizí, jednak ekonomická situace, kdy vybydlování a ničení či rozprodávání vybavení bytů může pramenit z nouze a potřeby opatřit pro své rodiny prostředky.
Co se způsobu obživy týče, Romové se potýkají s obrovskou nezaměstnaností a jsou často zcela závislí na sociálních dávkách. Příčin, proč Romové práci nemají, je opět celá řada. Jednak se často setkávají s diskriminací ze strany zaměstnavatelů, na druhou stranu je poměrně štědrý systém sociálních dávek k hledání práce vůbec nemotivuje, přičemž toto chování není charakteristické zdaleka jen pro romskou menšinu. Nečas uvádí právě špatně nastavený sociální systém jako jeden z faktorů, které se podepsaly na současné neblahé ekonomické situaci Romů vzhledem k tomu, že život na sociálních dávkách se pro ně stal legitimním způsobem obživy. Zejména početným rodinám se tak vyplatí pobírat dávky od státu místo přijetí často nedostatečně ohodnoceného zaměstnání.

2.2 Romský jazyk a problémy romských žáků
Jazykem Romů by určitě měla být romština, realita je ale odlišná. Romové často romsky nemluví, ale přejímají jazyk státu, ve kterém se usadili. Situace je ještě horší u mladších generací, které nemají ke svému původnímu jazyku prakticky žádný vztah, na druhou stranu nejsou u Romů v mnoha případech valné ani jejich znalosti češtiny. Romové tak jednak zapomínají vlastní jazyk, na druhou stranu neovládají ani jazyk český. Na to doplácí romské děti, které pak mají výrazné problémy například ve škole, kde jazykově nestíhají v porovnání s jejich spolužáky z majoritní části společnosti. Romské děti jsou díky problémům s jazykem častěji přeřazovány do speciálních škol, kde tvoří z celkového počtu žáků většinu. Vzdělanostní struktura Romů je v porovnání s majoritní společností na nízké úrovni a předurčuje je k neúspěchu na trhu práce, kde mají v naprosté většině šanci na získání postů, které nevyžadují žádnou nebo pouze minimální kvalifikaci. Romské děti jsou v porovnání s ostatními ve školách neznalostí jazyka znevýhodněny. Jazykové nedostatky si dříve či později vybírají daň, protože v důsledku rychlého školního tempa se jazyková bariéra u dětí prohlubuje. Romské dítě postupně ztrácí kontakt s učitelem, kterému kvůli jazykové nedostatečnosti nerozumí, resp. rozumí špatně, začíná zaostávat a rezignuje na školní práci. Opatřením, které má tento stav změnit, je zavedení tzv. nultých ročníků právě pro děti ze znevýhodněného prostředí. Tyto nulté ročníky mají děti postupně připravit na řádnou školní docházku. To, s jakým úspěchem se tato opatření setkají, ukáže až delší časový odstup. Nicméně přípravné třídy nejsou povinné a navštěvuje je jen zlomek romských dětí. Je na místě zdůraznit, že případný odklad školní docházky v tomto případě nic neřeší, ale situaci ještě zhoršuje. Jak uvádí Šotolová , dítě zůstává stále ve sejném domácím prostředí, které je pro přípravu na školní docházku velmi málo podnětné."

Seminární práce do předmětu Sociologie.