1.	Renesance 15. a 16. století

1.1.	Vynálezy a objevy

1.2.	Nové vědění o přírodě

1.2.1.

Mikuláš Koperník

1.2.2.

Jan Kepler

1.2.3.

Galileo Galilei

1.3.	Humanismus a renesance

1.3.1.

Boccaccio, Pomponazzi

1.4.

Reformace

1.4.1.

Martin Luther

1.4.2.

Mikuláš Kusánský

1.5.	Giordano Bruno

1.6.	Francis Bacon

2.	Myšlenky nové civilizace

2.1.	Niccolo Machiavelli

2.2.	Hugo Grotius

2.3.	Thomas Hobbes

2.4.	Thomas More

2.5.	Jean Jaques Rousseau

"2. Nové vědění o přírodě
- astronomické představy středověku byly založeny na domněnce, že Země je nehybným středem univerza, kolem něhož krouží celá nebesa
* geniální myšlenka starého středověkého astronoma Aristarcha, který prohlásil za střed Slunce, byla zapomenuta

- Mikuláš Koperník - „Země je hvězdou mezi hvězdami, která krouží okolo Slunce a kromě toho se otáčí kolem své osy.“
- vyvrací Aristotelovu logiku

- Jan Kepler - formuloval zákony pohybu planet, následovník Koperníka
> celý vesmír je řízen jednotkou zákonitostí
- „Lidský duch prohlédne nejlépe kvantitativní vztahy; je vlastně stvořen k jejich chápání.“ - odlišení od řecké vědy
- příroda je naprosto jednotná a rozdíly jsou jen kvantitativní
- „Ubi materia, ibi geometria“ - kde je látka, tam je matematika – převádí kvalitativní rozdíly na kvantitativní vztahy
- Př: pohyb - změna polohy, identifikuje jej dráhou (s), rychlostí (v), časem (t), vše v přírodě se musí dát na tyto jednotky převést

- Galileo Galilei - obrana Koperníka jej přivedla do konfliktu s inkvizicí, která pod hrozbou mučení donutila starce k odvolání
- vytvořil základy mechaniky - experimenty s volným pádem - z nich odvozené obecné zákony pohybu

* Aristoteles se ptal: Proč tělesa padají? - Protože jsou „podstatou“ „těžká“ a hledají své „přirozené místo“ (ve středu vesmíru).

Galilei se ptá: Jak tělesa padají? - aby to zjistil, rozkládá jednotný proces pádu (myšlenkově) na měřitelné faktory: na dráhu pádu, na dobu pádu, na odpor bránící pohybu atd. - takto zjištěný výsledek - že těleso, nebrání-li mu nic v pohybu, vykoná takovou a takovou dráhu v takovém a takovém čase - je „přírodní zákon“ - matematická formule, která proces nevysvětluje v jeho „podstatě“, ale popisuje jeho průběh

- Přírodní procesy jsou kvantitativní, a tudíž měřitelné, a kde nelze měřit, musí věda uspořádat experiment tak, aby bylo měření možné.

3. Humanismus a renesance
- Petrarca - „otec humanismu“
- Boccaccio
- snaha probudit k novému životu antické systémy v jejich pravé, tj. scholastickým výkladem neovlivněné, podobě - nejznámější z těchto pokusů navazoval na Platóna
- Marsilio Ficino - přeložil dílo Platóna do latiny - podstata lidské bytosti je podle něj svoboda a rozum"

Práce je psaná v odrážkách. Klíčová slova jsou tučně zvýrazněna či podtržena.