1.

Max Weber

1.1.	Teorie moci

1.2.	Tři typy autority

1.3.	Teorie vývoje; teoretik příchodu

1.4.	Racionalizace

1.5.	Asketismus + světská práce

1.6.	Proces racionalizace

2.	Vilfredo Pareto

2.1.	Antropologie

2.2.	Kombinační instinkt

2.3.	Trvalost agregátů

2.4.	Dvě části společnosti

2.5.	Teoretik fašismu

2.6.

Fašismus

3.	Georg Simmel

3.1.	Funkční diferenciace

3.2.	Individualizace

3.3.	Negativní důsledky individualizace na lidskou psychiku

3.3.1.

Odcizení

4.	Frankfurtská škola

4.1.	Theodor Adorno

4.2.	Francis Bacon

4.2.1.

Poznání

4.2.2.

Atomismus

5.	Strukturní funkcionalismus

5.1.	Talut Parsons

5.1.1.

Kritika strukturního funkcionalismu

5.2.	Robert King Merton

5.2.1.

Teorie středního dosahu

5.2.2.

Manifestní a latentní funkce

5.2.3.

Sebenaplňující proroctví

5.2.4.

Deviantní chování

5.2.5.

Teorie referenčních skupin

"- Max Weber
Mladší myslitel, významný sociolog.

Dílo: Protestanská etika a duch kapitalismu (v roce 1910 pomáhal zakládat Německu sociologickou společnost) Ekonomika a společnost (není dokončeno, kvůli jeho úmrtí)

- zabývá se otázkou Proč kapitalismus vznikl na Západě, a nikoliv v jiných oblastech světa. Zde oponuje Marxovi, protože vidí náboženství ne jako součást ideové nadstavby, ale jako důležitý faktor, který přispěl ke vzniku kapitalismu. Podle Webera tu touha po zisku byla vždy, a nemůžeme ji ztotožnit jen s kapitalismem. Příspěvek protestantské etiky je v tom, že hybnou pákou této expanze bylo náboženské hodnocení systematické světské práce v povolání. Práce je znakem pravé víry.

Teorie moci: - dle něj mít moc znamená mít možnost přimět někoho, aby něco udělal proti vlastní vůli
- zavedl pojem panství, kterým rozumí moc založenou na pocitu závaznosti vůči autoritě.
- snažil se vytvořit teorii procesu racionalizace v západní společnosti, klasickým příkladem racionalizace je podle něj Byrokracie.

Rozlišuje mezi tři typy autority (panství):
Tradiční- autorita spočívá na síle zvyku, tradice
Charismatická – na síle osobnosti
Racionálně legální – na síle zákona

teorie vývoje-(jak dochází k tomu, že tradiční společnost spěje k moderní) + jak vzniká kapitalistická společnost z náboženských představ
teoretik příchodu (všimne si tendence) tradiční společnost a moderní společnost je spíš její pokračování
- tvrdí, že v dějinách je proces racionalizace = proces, který vede od tradiční společnosti po moderní společnost, od slova racío = rozum- převládá postupně v dějinách instrumentální rozum = učí se podřizovat své jednání k určitému účelu, tendence mají být nejúčinnější, nejméně nákladné prostředky a zcela podřídit se svému jednání= cíle
Hledání je podřízeno hledáním více prostředků – tak se už teď moc nepřemýšlí – typické pro moderní společnost,
- tvrdí, že náboženství vedlo ke vzniku moderní společnosti, ze které si vytrhneme některé ty cíle, Mnich – stanovit si nejrychlejší prostředky, které vedou k dosažení cíle- racionalita (je slepá vůči všem)
- vyvozuje v křesťanském proudu vznik kapitalismu- sekularizace protestantství- vyvinuli svět. Názor – vznik kapitalismu
- z církve vznikl kapitál – člověk není státem zajištěn- žije v nejistotě (knězi, protestanti nemají jistoty), člověk, který stojí v nedokonalé hříšné podobě je v jiném psychologickém rozpoložení, než člověk který se podřizuje bohu – pochybnosti, nejistota – zakládá se na vztahu s Bohem, založen na kalvinismu- člověk má strach o svůj osud, protestanti pod neustálým dohledem Boha, v protestantství posmrtný život předurčen Bohem – není si ničím jistý – nauka o predestinaci - člověku je určen osud, není určeno jeho vůlí, co během života dělá
Katolík = člověk podle skutků, Evangelík se účastní všeho – není rozdíl mezi kněžským povoláním a povoláními jiných"

Téměř celá pátá kapitola je zkopírovaná z internetu.
Práce je psaná formou odrážek. Klíčové pojmy jsou tučně zvýrazněny či podtrženy.