1.	Georg Wilhelm Friedrich Hegel

1.1.	Německý idealismus

1.2.	Koncepce světa jako pohyb ducha k absolutnu

1.3.	Hegelovy teorie

1.3.1.

Dějiny

1.3.2.

Teorie odcizení

2.	Karl Heinrich Marx

2.1.	Teorie odcizení

2.2.	Kritika dělby práce

2.3.	Ekonomika kapitalismu

2.4.	Konkurenceschopnost a koupěschopnost

2.5.	Nadhodnota

2.6.	Socialistický systém

2.7.	Kritika Gothajského programu

2.8.	Komunismus

2.9.	Třídní struktura

2.10.

Teorie rodiny – základu státu

"1) Koncepce světa jako pohyb ducha k absolutnu
- celý svět, bytí je jistým stádiem ducha, hybný princip vývoje, vývoj se děje pomocí boje protikladů (Herakleitos) >> dialektická metoda = nejprve objevení teze, nástup antiteze, vrcholem napětí mezi nimi je syntéza (= zrušení protikladů a jejich povýšení na vyšší úroveň, kvalitativní skok)

ABSOLUTNÍ DUCH (TEZE) – je podstatou skutečnosti, nejvyšší
stupeň vývoje ducha, nadindividuální ideálno, mimo čas a prostor,
je nevědomý, duch o sobě, projevuje se v umění, v náboženství a
ve filozofii.

JINOBYTÍ (ANTITEZE) = vznik přírody, svět času a prostoru, duch
nevědomky promítá sám sebe v mechanickém, fyzikálním světě,
sem absolutní duch promítá ideje

VĚDOMÝ DUCH (SYNTÉZA) = duch poznává sám sebe a uvědomuje
si svůj vlastní vývoj, absolutní idea už není čistým myšlením, stává se
duchem subjektivním (individuální lidské vědomí), duchem objektivním
(právo, morálka, mravnost, rodina, stát, dějiny) i duchem absolutním
(umění, náboženství, filosofie)

Každému stadiu odpovídá jistý filosofický systém:
a) Absolutní duch >> LOGIKA - zabývá se vztahy mezi idejemi a myšlením v čistém stavu bytí, které zde existují, není to logika v tradičním smyslu

b) Jinobytí >> FILOSOFIE PŘÍRODY – nacházení vztahů v přírodě, soužití organismů

c) Vědomý duch = FILOSOFIE DUCHA – zabývá se etikou, státem, státovědou
• subjektivní duch
• objektivní duch
• absolutní duch

- umění – duch se o sobě něco dozvídá, ale umění je vázáno na smyslový názor, vyjadřuje názor >> nejméně vznešená z těchto tří
- náboženství (monoteistická) – nezpodobitelnost nejvyššího, bez smyslového názoru, vázáno na cit a fantazii, vyjadřuje představu
- filosofie – není založena na duchu, ale na pojmovém myšlení, převádí myšlenky do čisté formy >> nejvznešenější

Hegelovy teorie:
Dějiny – jdou svou vlastní cestou, k jejich vývoji dochází metodou dialektiky = bojem protikladů; dějinami vládne rozum, konkrétní národy a civilizační etapy jsou jednotlivými stupni v sebepoznání ducha. Rozvoj rozumu, tedy ducha se děje prostřednictvím lidské aktivity, jejímž obsahem je negace přírody čili vývoj společnosti a jejím prostředkem je práce, čili přetváření světa
- mají vlastního ducha, používají jedince ke svému sebeprosazení, využívají lsti rozumu = nechávají myslet jednotlivce, že pracuje ve vlastním zájmu"

Práce je psaná formou odrážek. Klíčové pojmy jsou tučně a barevně zvýrazněny či podtrženy.