1.	Vymezení černého a hnědého uhlí jako energetického zdroje energie

1.1.

Lignit

1.2.	Hnědé uhlí

1.3.	Černé uhlí antracit

2.	Trhy s energetickými surovinami a jejich principy

2.1.	Světový trh s uhlím

2.1.1.

Obchod s uhlím

2.1.1.1.

Export

2.1.1.2.

Import

2.1.2.

Světový trh s energetickým uhlím

2.1.3.

Světový trh s koksem

2.1.4.

Námořní obchod s uhlím

2.1.5.

Suchozemský obchod s uhlím

2.1.6.

Cenový mechanismus dodávek uhlí

2.1.6.1.

Ekonomická podstata mezinárodního obchodu

2.1.7.

Prostředky obchodní politiky

2.1.8.

WTO – World Trading Organization

2.1.9.

Princip nákupu a prodeje

2.1.10.

INCOTERMS – International Commercial Terms

2.1.11.

Nejpoužívanější doložky INCONTERMS

2.2.	Světové ceny uhlí a jejich cenový vývoj

2.2.1.

Mezinárodní ceny energetického uhlí

2.3.	Tuzemský trh s uhlím

2.3.1.

Společnost OKD, a. s.

2.3.2.

Skupina Czech Coal

2.3.3.

Severočeské doly a. s.

2.3.4.

Sokolovská uhelná, a. s.

2.3.5.

Typy smluv: smlouvy tuzemské, zahraniční

2.3.6.

Princip nákupu a prodeje

3.	Použitá literatura

"2 Trhy s energetickými surovinami a jejich principy
Trhy s energetickými surovinami jsou pro chod každé vyspělé ekonomiky nepostradatelné. Cenu komodit na těchto trzích ovlivňuje skutečnost jejich neustálé potřeby do technologií vytvořených člověkem. V důsledku stálé zvyšující se závislosti na energii mají ceny energetických surovin stoupavou tendenci. Hlavním faktorem růstu cen je jejich neobnovitelnost.
Na ceny má významný vliv nejen vývoj světového hospodářství, ale také spekulace a bezpečnostní nebo politické vztahy mezi státy vlastnící ložiska energetických surovin.
S celosvětovým úbytkem primárních energetických surovin význam surovinového a potažmo i energetického trhu stále stoupá. Tato důležitost se nejvíce projevuje na trzích s ropou, zemním plynem a elektrickou energií a na trhu s uhlím.
Trh s uhlím má přímou vazbu na energetický průmysl. Je třeba si uvědomit, že bez uhlí by drtivá většina všech států nebyla schopna ve svých elektrárnách vyrobit dostatečné množství elektrické energie potřebné pro pokrytí jejich každodenní potřeby.
Uhlí se používá v nejrůznějších odvětvích zahrnujících především výrobu elektrické energie, železa a oceli a jako otop při výrobě cementu v cementárnách. Pro výrobu elektrické energie se převážně používá hnědé uhlí.
Koks se v hutnictví nepoužívá jen jako palivo, ale je především redukčním činidlem, které se účastní chemických reakcí při přeměně surové rudy na železo.
V souvislosti s omezováním produkce železa došlo i k útlumu výroby koksu. Současná světová poptávka po železu tak dává opět příznivé podmínky pro rozvoj koksárenství.
V Asii roste poptávka po energiích rychleji než v zemích EU. Podle analýz Mezinárodní agentury pro energii International Energy Agency (IEA) se světová spotřeba energie do roku 2030 zvýší o 55 %. Roční nárůst spotřeby energie má činit 1,8 %.
V tomto desetiletí je odhadováno tempo růstu energetické poptávky Číny na 9,9 %, a to je skoro dvojnásobek tempa růstu v asijsko-pacifickém prostoru. Pro rok 2030 by už mohla být asijská spotřeba vyšší než spotřeba Severní Ameriky a Evropy dohromady.
Současná výše spotřeby ve třetím světě je zatím jen zlomkem spotřeby vyspělých zemí. Na průměrného obyvatele Číny připadá méně než jedna desetina spotřeby ropy průměrného Američana a na obyvatele Indie dokonce jedna třicetina. Spotřeba energie navíc neroste pouze ve třetím světě. Během posledních deseti let došlo k jejímu nárůstu např. ve Španělsku o 40 %, Kanadě o 25 %, či USA o 16 %. [1]

2.1 Světový trh s uhlím
Trh s uhlím si i v období světové ekonomické krize, která ovlivnila všechny trhy bez výjimky, zachoval prorůstový charakter. Mezi obdobím 2008 a 2009 vzrostl obchod s uhlím o 1,3 %. V roce 2007 bylo prodáno 926 Mt uhlí, zatím co v roce 2008 to již bylo 937,8 Mt. Procento růstu je však nepříznivě ovlivněno značný propadem obchodu v regionu Severní Ameriky způsobeným počátkem ekonomické krize, která pak ovlivnila globální ekonomiku.
Naopak tahounem obchodu se v tomto období stal region Latinské Ameriky, který vzrostl o 15,3 % viz tab. č.1. [4]


[tabulka]"

Kapitoly 1., 2. a 2.3.2 jsou kompilačního charakteru. Práce obsahuje několik tabulek, rozsah čistého textu je cca 14,5 stran.