1.	Dopravní logistika

1.1.	Význam dopravy

1.2.	Vnitřní a vnější doprava

1.2.1.

Dopravní zprostředkovatelé

1.2.2.

Zasilatelské firmy

1.2.3.

Nezávislí poskytovatelé logistických služeb

1.3.	Náklady na přepravu

1.3.1.

Faktory související s charakterem výrobku

1.3.2.

Faktory související s charakterem trhu

2.	Charakteristika základních typů dopravy, jejich výhody a nevýhody

2.1.	Silniční doprava

2.2.	Železniční (kolejová) doprava

2.3.	Lodní doprava

2.3.1.

Vnitrozemská říční doprava

2.3.2.

Námořní doprava

2.4.	Letecká doprava

2.5.	Potrubní doprava

2.6.	Kombinovaná doprava

3.	Logistické technologie přepravy

3.1.	Just in Time (JIT)

3.2.	Hub and Spoke (H&S)

3.3.

Kanban

4.	Logistické technologie přepravy

4.1.	Z domu do domu

4.2.	Quick Response

4.3.	Efficient Consumer Response (ECR)

4.4.	Kombinovaná doprava

5.	Spediční, celní a pojišťovací činnosti, dodací doložky

5.1.	Spediční činnosti

5.2.	Celní činnosti

5.3.	Pojišťovací činnosti

5.4.	Dodací doložky

5.4.1.

Dodací doložky v zahraničním obchodě INCOTERMS 2000

6.	Aktivní a pasivní prvky logistiky

6.1.	Materiál, klasifikace materiálu

6.2.	Manipulační a přepravní jednotky

6.3.	Obaly a přepravní prostředky

6.4.	Přepravní prostředky

6.4.1.

Ukládací bedny a přepravky

6.4.2.

Palety

6.4.3.

Roltejnery

6.4.4.

Přepravníky

6.4.5.

Kontejnery

6.4.6.

Výměnné nástavby

6.4.7.

Lichtery

"Vnitřní a vnější doprava
Vnitřní, tj. vnitropodniková doprava se uskutečňuje v rámci výrobního procesu většinou specializovanými dopravními a manipulačními prostředky uvnitř dílen provozoven a závodů. Tento pohyb souvisí bezprostředně s výrobním procesem, přičemž u jednotlivých organizací je velmi specifický.
Vnější, tj. mimopodniková doprava probíhá mimo prostory daných podniků na veřejných komunikacích při zásobování a distribuci zboží (příp. při přesunu polotovarů mezi jednotlivými závody či jejich dílčími pracovišti).

Velmi důležité je pro podnik rozhodnutí, zda pro vnější dopravu vytvořit a používat vlastní (vnitřní) závodovou dopravu, nebo využívat služeb veřejných dopravců.

Vlastní doprava má totiž své kladné i záporné stránky – záleží na konkrétních podmínkách v jednotlivých podnicích a záměrech jejich managementu. Pro přemísťování zboží po veřejných komunikacích má tyto výhody:
- je operativnější při náhle vzniklých potřebách
- používání specializovaných dopravních prostředků na přepravovaný materiál
- obsluha dopravních prostředků může být lépe seznámena s vlastnostmi přepravovaného materiálu i požadavky na jeho přepravu.
Při vlastním zajišťování vnější dopravy po veřejných komunikacích jde především o silniční dopravní prostředky, nákladní automobily. Některé podniky vlastní soukromé železniční vozy, jejichž přeprava po železnici je zajišťována za zvláštní tarify. V posledních letech navíc ztrácí železniční doprava monopol na provozování dopravy po železnici a platná právní úprava dovoluje provozovat po železničních tratích dopravu vlaky i jiných organizací než jsou České dráhy.
Použití vlastní automobilové dopravy může být výhodné v případech, kdy jde o přepravu zboží, vyžadující mimořádnou péči, kterou by veřejná doprava nedokázala zajistit, nebo by ji zajistila za příliš vysokou cenu. V ostatních případech je třeba zvážit všechny klady a zápory uplatnění vlastní dopravy, protože pokud nebudou vlastní dopravní prostředky a jejich řidiči dostatečně využiti, budou se příliš zvyšovat náklady na zajištění těchto přeprav.

Pro vnější dopravu používají výrobní, obchodní i ostatní podniky většinou veřejnou dopravu. Veřejná doprava pro zabezpečení vnější dopravy může mít tyto výhody:
- nižší náklady na zabezpečení přepravy (oproti nákladům, vyplývajícím z nízkého využití vlastních dopravních prostředků)
- veškeré úsilí, finanční a lidské zdroje, je možné věnovat hlavní činnosti podniku
- možnost využití i jiných druhů dopravy než vlastní silniční dopravy, které můžou lépe vyhovovat požadavkům na optimální zajištění distribuce zboží.

Při zabezpečování vnější dopravy veřejnou dopravou je třeba zvolit takový druh dopravy, který nejvíce vyhovuje požadavkům optimálního zajištění logistických distribučních řetězců.
Lze zvolit kterýkoliv z pěti základních druhů dopravy, kterými je: doprava silniční, kolejová, letecká, lodní a potrubní. Dále lze použít i různé kombinace: kolejová-silniční, silniční-lodní, silniční-letecká nebo kolejová-lodní.

Další přepravní možnosti, které nabízejí přepravcům široký rozsah služeb, zahrnují využití dopravních zprostředkovatelů, zasilatelských firem, či tzv. třetích stran - nezávislých poskytovatelů služeb. Je na řídících pracovnících logistiky, aby zvolili optimální kombinaci přepravních alternativ, které se jim nabízejí."

Práce obsahuje několik tabulek, celkový rozsah čistého textu je cca 30 stran. Klíčové pojmy jsou tučně zvýrazněny. Kapitoly 6.2 - 6.4.7. jsou téměř celé zkopírované z internetu.