1.

Úvod

1.1.

Měření

1.2.	Měření zahrnuje

2.	Vyhodnocení měření

2.1.	Chyby a neurčitost měření

2.1.1.

Základní pojmy

2.1.2.

Třída přesnosti

2.1.3.

Rozdělení chyb

2.1.4.

Chyba měřicího přístroje

2.1.5.

Neurčitost výsledku nepřímých měření

3.	Vyhodnocení chyb u opakovaných měření

3.1.	Náhodné chyby u opakovaných měření téže veličiny

3.2.

Nejistoty

3.2.1.

Typu A

3.2.2.

Typu B

3.3.	Jak uvádět výsledky měření

4.	Statistické charakteristiky

4.1.	Charakteristiky polohy

4.2.	Charakteristiky variability

4.3.	Charakteristiky šikmosti

4.4.	Charakteristiky špičatosti

5.	Statistické odhady charakteristik základního souboru

5.1.	Bodový odhad

5.2.	Intervalový odhad

6.	Testování hypotéz

6.1.	Testy významnosti

6.2.	Testy hypotéz pro parametry μ a σ2 normálního rozdělení souboru

6.3.	O rovnoměrnosti parametrů normálního rozdělení dvou souborů

6.4.	Testy parametrů více než dvou souborů

7.	Navrhování experimentů a jejich vyhodnocování v praxi

7.1.

Úvod

7.2.	Názvosloví

7.3.	Strategie v experimentální práci

7.4.	Formulace experimentu

7.5.	Vhodný model objektu

7.6.	Plán experimentu (ideová a technická příprava)

7.7.	Vlastní experiment

7.8.	Vyhodnocení a analýza experimentu

7.9.	Metody pro mnohonásobná porovnávání

8.	Určování odlehlých hodnot

8.1.

Test ±4s

8.2.	Dixonův test

8.3.	Grubbsův test při neznámé směrodatné odchylce

8.4.	Davidsovy a Grubbsovy testy při známé směrodatné odchylce

8.5.	Shapiro-Wilsonův test

8.6.	Test Davida-Hartleyho a Pearsona

9.	Určování minimální velikosti výběru

9.1.

1. způsob

9.2.

2. způsob

9.3.

3. způsob

10.	Průzkumová analýza dat

10.1.

Grafy pro identifikaci statistických zvláštností dat

11.	Opakovatelnost a reprodukovatelnost

12.	MSA – Measurement System Analysis

"Rozdělení chyb
• rozdělení podle způsobu výskytu
o chyby systematické (soustavné)
o chyby náhodné (nahodilé)
• rozdělení podle příčiny vzniku
o chyba metody (Δm, δm)
- chyba systematická, hodnota „vykláněna“ na stále stejnou stranu – má stále stejné znaménko
- vzniká vzájemným působením měřicího přístroje a měřícího obvodu
• zapojením přístroje – přidáváme R, L, C a tím změníme charakter měřeného obvodu
• měřicí přístroj koná práci a tím odebírá energii z měřicího signálu (např. wattmetr)
- naměřená hodnota ovlivněná chybou metody: [vzorec]
o chyby rušivými vlivy
- obtížně korigovatelné
- např. rušivá napětí, kapacitní a indukční vazby, odpory vodičů, očištění povrchu apod. – nastavení podmínek tak, aby byly po celou dobu měření stejné
o chyby členů měřicího obvodu
- nepřesnost vyrovnání a kalibrace etalonů – každý etalon je určitým způsobem navázán, pracuje s nějakou chybou
- je udána největší dovolená odchylka od jmenovité hodnoty (Δ nebo δ)

Chyba měřicího přístroje
- Δp, δp
- je dána nedokonalostí a vlastnostmi přístroje
- čím dokonalejší měřicí přístroj, tím je dražší – pro praktické účely se volí přístroj s postačující přesností (viz třídy přesnosti)

- elektrické měřicí přístroje ukazovací (analogové)
• ČSN IEC 51 (0 až 9)
• viz třída přesnosti
• chyba údaje elektromechanického analogového přístroje
o rozdíl údaj přístroje a pravé hodnoty měřené veličiny (necharakterizuje přesnost přístroje)
o absolutní neurčitost údaje přístroje za vztažných podmínek
- [vzorec]
o relativní neurčitost (maximální relativní chyba) údaje přístroje
- [vzorec]
o Příklad: Voltmetr TP=1,5; M=10V; XN=5V
- Neurčitost měření: [vzorec],
Obrázek – grafy (z grafů vyplývá, že je vhodné měřit nejlépe se třetí třetině stupnice – platné číslo by mělo být na prvním místě.)

- Číslicové měřicí přístroje
• 1. způsob: základní chyba (při referenčních podmínkách) u číslicových voltmetrů a multimetrů je vyjádřena dvěma složkami chyb:
o celková největší možná absolutní chyba (neurčitost měření)
- [vzorec]
- ±δ1 – relativní chyba měřené hodnoty [%]; ±δ2 – relativní chyba rozsahu [%]; Ux – měřené napětí; M – měřicí rozsah
o celková největší možná relativní chyba
- [vzorec]"

Práce je psaná formou odrážek. Obsahuje vzorce, tabulky a schémata, rozsah čistého textu je cca 35 stran.