1.	Příčiny světové války

1.1.	Krize mezinárodních vztahů na přelomu 19. a 20. století

1.1.1.

Německo (Prusko) – rakouské vztahy

1.1.2.

Rakousko - Ruské vztahy

1.1.3.

Německo – francouzské vztahy

1.1.4.

Anglicko – francouzské vztahy

1.1.5.

Německo – anglické vztahy

2.	Požadavky a cíle velmocí

3.	Charakter války

4.	Záminka 1. světové války a její průběh

4.1.

1914

4.2.	Rok 1914 na frontách

4.3.	Rok 1915 na frontách

4.4.	Rok 1916 na frontách

4.5.	Mírová jednání

4.6.	Revoluce v Rusku

4.7.	Rok 1917 na frontách

4.8.	Rok 1918 na frontách

5.	Výsledky války

6.	Versailleská mírová konference = Pařížská mírová konference

"- měli navzájem vždy velký respekt, protože každý z nich dominoval ve svém regionu Evropy
- po 30-ti leté válce Rakousko slábne – podpora Ruska
- militantní Prusko sílí – mohlo by se stát nepřítelem Ruska
- v rámci zahraniční politiky 18. století bylo Rakousko + Rusko spojenci
- na konci 18. století (1797 – 1798) – těsně před Napoleonskými válkami
- FRA útočila na Itálii, která patřila oblasti Habsburků
- RUS poslalo RAK na pomoc vojsko (strach z vlivu FRA) – vyslán gen. Suvorov (kvalitní vojsko) – RAK + RUS vyhrálo
- poč. 19. století – během Napoleonských válek – spojenci
- oba dva státy z nich vzešly vítězně, ač mohly být zlikvidovány (likvidace Napoleona)
- spojenectví i po Napoleonských válkách – vymysleli pak model SVATÉ ALIANCE
- (1815 – 1816) – oba státy velmi konzervativní
- cíl SA – nedovolit revoluci, která by dovolila svobodu, RAK podpořeno v čele Něm. spolku RUS politikou
- (1848 – 1849) – během revoluce oba dva státy stále spojenci
- dokonce v MAĎ – součástí Rakouské revoluce trvala celý rok - RAK si s tím nevědělo rady (opět pomoc RUS)
- Něm. spolek vydržel a v čele zůstalo RAK za podpory RUS politiky až do Krymské války
- (1853 – 1856) – Krymská válka
- Turci s podporou Anglie a Francie
- Rusko, které věřilo v pomoc Rakouska, mělo smůlu – prohrálo válku
- válka o vliv na Balkáně do budoucna
- střet RAK a RUS – končí politika kladných vztahů
- TUR oficiálně vládcem na Balkáně – dochází k povstání národů (potřebují spojence na vyhnání TUR – možný spojenec RUS)
- (1848 – 1849) – celoevropská revoluce vůči turecké nadvládě (opět pomoc Rusů)
- (1876 – 1878) – povstání balkánských národů (pomoc Ruska) – úspěšné
- vznik samostatného BUL státu (prazáklad RUM), Srbsko získalo samostatnost - pořád je zde ale nadvláda TUR
- 1878 – mír v San Stefano – znamenala naprosté vyhrocení vztahů mezi RUS a RAK
- šlo o podporu RUS při vzniku velkého BUL
- RAK to vyhodnotilo tak, že RUS budou chtít svou politiku prosazovat skrze Balkán
- hrozila tak válka mezi RUS a RAK, kterou roku 1878 zažehnali Němci Berlínským kongresem, kde se sešli jednatelé obou stran pod dohledem NĚM
- dohodnuto, že boj nebude – RUS donuceni ztenčit oblast BUL o Karteliji (prosazovali ji) – RAK to pořád nestačilo
- RAK poslalo vojska do Bosny a Hercegoviny – 1908 Rakušané přímo připojili Bosnu a Hercegovinu k RAK
- TUR na Balkáně stále oslabovalo
• (1912 – 1813) - 1. a 2. Balkánská válka ještě před 1. sv. v.
• 1. válka – balkánské národy se spojili a bojovali proti TUR, které prohrálo
• 2. válka – střet balkánských národu navzájem o nadvládu na Balkáně (největší vliv měli Srbové a Bulhaři)
• RUS se přidalo na stranu Srbska - 1904 – povstání Petra K., který prosadil evidentní Ruský vliv
- 1915 – Bulharsko vstoupilo do války proti RUS = centrální mocnosti
- Rusko začalo s Francií a Anglií tvořit spolek, který byl proti TROJSPOLKU
- 1893 – Rusko se spojilo s Francií a vytvořilo tzv. DVOJDOHODU
- přímá reakce RUS na ukončení spojenectví s NĚM - definitivně skončilo 1889 (RUS potřebovalo nového spojence – ekonomický důvod, v NĚM se změnila politika – do popředí Vilém II., nacionalismus a imperialismus)
- FRA byla proti něm. orientovaná a potřebovala podporu, RUS na tom bylo po technické a ekonom. stránce špatně
- DVOJDOHODA se začala rozšiřovat
- 1904 – Anglie uzavřela spojenectví s Francií tzv. Srdečnou dohodou"

Práce je psaná formou odrážek.