1.

Úvod

2.	Základní dělení a vlastnosti

3.	Vodní stabilní hasící zařízení

3.1	Stabilní hasicí zařízení na vodní mlhu

3.2	Zaplavovací zařízení

3.3	Sprchová zařízení neboli sprinklery

4.	Pěnová stabilní hasící zařízení

4.1	Pěnová stabilní hasící zařízení na vzduchomechanickou pěnu

5.	Stabilní hasící zařízení na inertní plyny

5.1	Stabilní hasící zařízení na oxid uhličitý

6.

Normy

7.

Závěr

8.	Literatura

"2. Základní dělení a vlastnosti
Stabilní hasící zařízení jsou pevně zabudovaná v chráněném požárním úseku či objektu a uvádějí se do činnosti dvěma způsoby :
• ručním ovládáním
a) přímým – otevření ovládacího ventilu pákou
b) dálkovým – pomocí mechanických, elektrických a jiných zařízení
• samočinným ovládáním založeným na reakci některého z průvodních jevů při hoření s čidlem.

Na všechny druhy hořlavin nelze použít jeden druh stabilního hasícího přístroje, proto se používá několik druhů těchto zařízení. [2] - 4 -
Stabilní hasicí zařízení se dělí :
1. vodní – používá se většinou tam, kde je možné dosáhnout uhašení chladícím efektem (tj. snížením teploty hořlaviny a okolního prostředí pod zápalnou teplotu hořlaviny).
a. vodní mlha
b. zaplavovací zařízení
c. vysokotlaké hydrantové rozvody
d. sprchová zařízení
2. pěnové
a. vzduchomechanická pěna
b. chemická pěna
3. inertní plyny - používá se tam, kde je elektrické zařízení pod napětím a všude tam, kde může při hašení jinými hasícími látkami dojít k poškození technologického nebo jiného zařízení.
a. oxid uhličitý
b. kouřové plyny
c. dusík
d. vodní pára
4. kombinované
a. vodní mlha a CO2
b. vodní mlha a pěna

Nyní si popíšeme podrobněji některé druhy stabilních hasících zařízení.[5,2]

3. Vodní stabilní hasící zařízení
Hlavní hasící látkou je voda. Forma výstřiku vody závisí na vypouštěcím orgánu. Voda do těchto hasících zařízení se získává z několika zdrojů:
1. z volných přírodních vodních zdrojů nebo požárních nádrží
2. z vodovodů
3. z vyvýšených nádrží
4. z tlakových kotlů

V těchto zařízeních musí být použita čistá a měkká voda, bez organických příměsí, zejména bez vláken a bahnitých usazenin a chemicky neutrální. Zásoba vody se určuje podle množství vody, které proteče jedním výpustním orgánem za minutu. Na výrobu armatury se používá litinová ocel nebo litinová ocel s bronzem. [5] - 5 –

3.1 Stabilní hasící zařízení na vodní mlhu
Přednosti rozprášené vody při hašení požáru se využívalo již dávno v tzv. sprinklerovém zařízení.Toto zařízení však neposkytuje dokonalý hasební efekt jelikož výstřik je v podobě velkých kapek. Vodní mlha jako hasící médium obdivuhodně působí na některé hořící kapaliny. Používá se např. k ochraně petrolejářského průmyslu, volně stojících elektrických transformátorů. Voda při hašení se zahřeje na bod varu a přemění v páru. Tím odnímá hořící látce teplo a ochlazuje ji. Teplo se váže v páře a dále nemůže podporovat další rozmáhání ohně. Ochlazením se látka přivede pod svou zápalnou teplotu nebo se teplota sníží tak, že rychlost reakce se zmenší na minimum. Při hašení pára zmenšuje koncentraci kyslíku ve vzduchu a tím také zmenšuje rychlost hoření a vývoj tepla. Účinnost hašení vodní mlhou záleží na schopnosti vody pohlcovat teplo a je tím větší, čím větší je její povrch. Vodní mlha má 30krát větší povrch než přímý proud. Vlivem rychlého hasícího účinku a jeho intenzivního využití je k vlastnímu hašení potřeba pouze malé množství vody. Protože se skoro všechna voda vypaří jsou škody způsobené vodní mlhou malé nebo vůbec nevzniknou."

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství. Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf). Obsahuje 2 schémata, rozsah čistého textu je cca 4 strany.