1.	Hospodářské změny v Evropě po konci I. světové války

2.	Měnová situace v Evropě po I. světové válce

3.	Vznik Československa v roce 1918

4.	Hospodářství v Československu po I. světové válce

5.	Měnová reforma v roce 1919

6.	Vznik centrální banky v roce 1926

7.	Období hospodářské konjunktury

8.	Vliv světové hospodářské krize na čs. hospodářství

9.

Závěr

10.	Seznam použité literatury

"2. Měnová situace v Evropě po I. světové válce
Většina států, která vstoupila do války, vyvolala za účelem možnosti masivního ozbrojování na svou měnu vysokou inflaci, která byla natolik vysoká, že většina států krátce po vstupu oznámila úpadek. Veškerá měna tak nebyla směnitelná za zlato, a celý svět (vyjma Spojených států) trpěl důsledky toho, co nyní někteří ekonomové preferují jako ideální tržní systém, tedy systém volně pohyblivých směnných kurzů, devalvacemi měny,souboji měnových bloků, devizovými regulacemi, cly a kvótami. Následkem těchto měnových situací se obchod na mezinárodní úrovni zcela rozpadl. Marky, franky, libry atd. postižené vysokou inflací se ke vztahu ke zlatu a dolaru znehodnocovaly. Tak zavládla ve všech národních hospodářstvích nejistota a měnová nestabilita.

3. Vznik Československa v roce 1918
Pro vznik Československa byl klíčovým okamžikem rozpad Rakouska – Uherska během první světové války. Vyhlášení Československé republiky dne 28. Října 1918 však předcházelo mnohé úsilí domácího a zahraničního odboje.

Hlavním „orgánem“ zahraničního odboje byla Československá národní rada, jenž vznikla v roce 1916. Tuto radu sestavil především Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937), který od roku 1914 žil v emigraci, ve Švýcarsku, později ve Francii a Velké Británii. Dalšími iniciátory byl Milan Rastislav Štefánik (1818 - 1919) a Edvard Beneš (1884 - 1948). Cílem Československé národní rady bylo sjednotit odboj, rozbít Rakousko - Uhersko a vytvořit samostatný československý stát. Pro větší váhu této myšlenky budovala československé jednotky ze zajatců a krajanů žijících v zahraničí – tzv. legie (60 tisíc mužů). Nejpočetnější byly v Rusku, další v Itálii a Francii (rota Nazdar – 300 vojáků).
Tyto legie byly poprvé a úspěšně nasazeny v bitvě u Zborova v listopadu roku 1917. Na základě ovládnutí celé Sibiře legiemi uznaly Spojené státy americké, Francie a Velká Británie Českou národní radu jako budoucí československou vládu a přijaly za svou, myšlenku rozbít Rakousko – Uhersko. Po Velké říjnové revoluci v Rusku byly legie prohlášeny za součást francouzské armády, a to z toho důvodu, aby čeští vojáci nebyly vydáni zpět do Rakouska – Uherska.

Na domácí scéně dalo za příčinu vzniku aktivního odboje zatčení Karla Kramáře (1860 - 1937) a Aloise Rašína (1867 - 1923), kteří byli následně odsouzeni k trestu smrti pro velezradu. Avšak nástup nového císaře Karla I. (1916-1918) je nakonec zachránil, neboť nový císař všechny politické vězně amnestoval a taktéž byl sympatizantem pro mír dle Wilsonových „čtrnácti bodů“.
Dne 18. Října 1918 se zahraničnímu odboji podařilo docílit ve Washingtonské deklaraci veřejného prohlášení o vzniku nezávislého Československa jako demokratické republiky. Dne 28. Října 1918 se konala v Ženevě schůzka představitelů Národního výboru československého vedeného Karlem Kramáře spolu s prozatímní zahraniční vládou, zastoupené Edvardem Benešem. Tento den výbor vydal zákon o zřízení samostatného československého státu.

4. Hospodářství v Československu po I. Světové válce
Po skončení první světové války a vzniku Československa dosahovala zemědělská a průmyslová produkce stěží poloviny předválečné úrovně. Nefungovala doprava, rostla inflace, projevoval se katastrofální nedostatek potravin. Zásobování potravinami fungovalo přídělovým systémem, hospodářství bylo centrálně řízené. Navíc v nově vzniklém státě existovaly vážné rozdíly mezi hospodářsky vyspělými českými zeměmi a poměrně zaostalým agrárním Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. Ministrovi zahraničí Edvardu Benešovi se však alespoň podařilo získat pro Československo v Americe půjčku 58 mil. dolarů na nákup potravin a dalších 16 mil. dolarů od americké armády na nákup pšenice a brambor."

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta sociálně ekonomická, Dějiny národního hospodářství.
Práce obsahuje 2 tabulky, rozsah čistého textu je 6 stran. Kapitoly 6 - 9 vycházejí z volně dostupných internetových zdrojů.