1.

Úvod

2.	Charakteristika současného stavu školství

2.1.	Situace současného stavu školství na středních školách a učilištích

2.2.	Struktura středních škol a učilišť v okrese Hodonín

2.3.	Pohled na studium v jihomoravském kraji z procentuálního měřítka

3.	Problémy trhu práce

3.1.	Profese (obory), které jsou na trhu práce potřebné

3.2.	Znalosti, schopnosti a dovednosti požadované od absolventů škol

3.2.1.

Kompetence důležité pro absolventy učebních oborů

3.2.2.

Kompetence důležité pro absolventy maturitních oborů

3.3.	Očekávání zaměstnavatelů ve vztahu ke školskému systému

4.	Optimalizace středoškolských a učebních oborů v okrese Hodonín

4.1.	Vyčlenění zainteresovaných oborů pro okres Hodonín

4.1.1.

Obory učilišť

4.1.2.

Obory na středních školách

4.2.	Zkvalitnění vzdělávání na středních školách a učilištích

4.2.1.

Stav vyučování na současných středních školách a učilištích

4.2.2.

Odhadovaná finalizace stavu výuky ve středoškolských oborech

4.2.3.

Návrh přechodu od metod dnešních k budoucímu výsledku

4.3.	Návrh možné restrukturalizace středoškolských a učebních oborů

4.4.	Jak bude vypadat struktura oborů

4.5.	Predikce uplatnění studentů po restrukturalizaci studijních, učebních oborů

5.

Závěr

6.	Seznam použité literatury

7.	Přílohy - obory dle jednotlivých škol

"1. Charakteristika současného stavu školství
1.1 Situace současného stavu školství na středních školách a učilištích
Střední školství v české republice se dá charakterizovat jako bohatě diferencovaný systém zajišťující vzdělávání a praktickou odbornou přípravu pro takřka celou populaci mladých lidí po ukončení povinné školní docházky a před nástupem do zaměstnání či před nástupem na systém vysokoškolský (EURIDICE, 2008b, s. 27). Dle platných publikací ministerstva školství je středoškolský systém označován termínem: „Vyšší sekundární vzdělávání“, jenž v sobě zahrnuje středoškolský systém. Pojem vyšší proto, že nižší sekundární vzdělávání je uskutečňováno na víceletých gymnáziích v jejich první části.
„Cílem tohoto vzdělávání je rozvinout již doposud získané vědomosti, dovednosti a hodnoty ze základního vzdělávacího systému, například širším pojetím všeobecného vzdělávání či odborným vzdělávání spojeným se všeobecným (odborné školy)“(EURIDICE, 2008b, s. 27).
Přijetí ke studiu na střední škole lze dosáhnout úspěšným vykonáním přijímací zkoušky po absolvování základního vzdělání čili povinné školní docházky. Výjimku zde tvoří přijetí na víceletá gymnázia, kde se přijímací zkoušky konají již při studiu základní školy a v prvních ročnících si úspěšní žáci dokončují povinnou školní docházku již na gymnáziu. Pokud se jedná o konzervatoř, tak se na ni lze dostat po úspěšném absolvování talentových zkoušek, kde je výhodou absolvování základní umělecké školy, která studenta může připravit na studium na takovém typu školy. Pravomoc přijímání uchazeče o studium na střední škole má v plné moci ředitel školy. Lze tedy říci, že pro přijetí ke studiu musí splnit uchazeč podmínky přijetí dle daného typu školy.
Pokud se jedná o věkovou hranici na středních školách, tak je to víceméně dáno ukončením povinné docházky a délkou studia či datem přestupové zkoušky. Proto na většině středních škol je věkové rozmezí studentů od 15 do 18 či 19 let (pro akademický rok 2008/09 95,8% studentů). 15 let je věk, ve kterém většina žáků (pokud neopakovali ročník či dva) končí základní školu a přestupují na střední a 18 nebo 19 let je dáno tím, že klasická střední škola má 4 letý studijní obor po kterém je již vysoké školství a studenti nastupují do práce nebo na vysokou školu. Část středních škol zasahuje svými vzdělávacími programy do povinného vzdělávání a věková hranice nástupu je nižší. Jedná se o víceletá gymnázia, na které se většinou přijímají žáci z pátého ročníku základní školy.
Středoškolský stupeň vzdělávání je řazeno do třech základních skupin dle ukončení a dosáhnutí stupně středoškolského učiva:
• střední vzdělání,
• střední vzdělání s výučním listem,
• střední vzdělání s maturitní zkouškou.
Střední vzdělání získá žák po úspěšném ukončení vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let při denní formě vzdělávání. Tento vzdělávací program je určen především pro žáky, jenž předčasně ukončili základní školu nebo kteří získali pouze základy vzdělání. Tento typ vzdělání je zaměřen především odborně. Po ukončení tohoto typu vzdělání dosáhne žák úrovně ISCED 2C nebo 3C. Tento typ vzdělání však získá jen velice malá skupinka žáků.
Střední vzdělání zakončené výučním listem je uplatňování na učňovských oborech v délce 2 nebo 3 let při denní formě vzdělávání. Obory studia jsou odborné a jsou zaměřeny hlavně na praxi. Úspěšným zvládnutím tohoto stupně dosahují absolventi úrovně ISCED 3C. Tento typ vzdělání získá necelých 30 % absolventů středních škol.
Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá student střední školy po úspěšném absolvování vzdělávacího programu v délce 4 let na střední škole v denní formě vzdělávání, ukončením víceletého gymnázia, nástavbového studia anebo zkráceného studia. Absolventi dosáhnou úrovně ISCED 3A. Dosáhnutí tohoto stupně (ISCED 3A) opravňuje absolventy v možnosti pokračovat ve studiích na vysoké nebo vyšší odborné škole. Vzdělání tohoto typu získá zhruba 70 % absolventů středních škol. Obory mohou být odborně nebo všeobecně zaměřeny. Odborné maturitní obory činní v poměru absolventů přibližně polovinu populace středních škol.
Všeobecné obory vzdělání (gymnaziální obory) absolvuje asi pětina studentů středních škol. Obory čtyřletých gymnázií poskytují pouze klasické středoškolské vzdělávání. Obory víceletých gymnázií (6 a 8 let) se člení na nižší stupeň (první dva ročníky u šestiletých a první čtyři ročníky u osmiletých gymnázií, nižší sekundární vzdělávání) a vyšší stupeň (poslední čtyři ročníky, vyšší sekundární vzdělávání). Nižší stupeň, kde žáci plní (ještě pořád) povinnou školní docházku, odpovídá úrovni ISCED 2A."

Trenčanská univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíně, Fakulta sociálně-ekonomických vztahů, studijní program Lidské zdroje a personální management, katedra Rozvoje lidských zdrojů a personálního managementu.
Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf). Obsahuje množství tabulek a schémat, rozsah čistého textu je cca 53 stran.