1.	Teorie determinace produktu

1.1.	Měření hrubého národního produktu a důchodu

1.2.	Agregátní poptávka

1.3.	Agregátní nabídka

1.3.1.

Hlavní proud

1.3.2.

Klasický model

1.3.3.

Keynesiánský model

1.4.	Hospodářská politika a jednotlivé přístupy

2.	Teorie determinace produktu – výdajový model s multiplikátorem

2.1.	Disponibilní důchod

2.2.	Spotřební funkce

2.3.	Úsporová funkce

2.4.	Mezní sklon ke spotřebě / k úsporám

2.5.

Investice

2.6.	Rovnovážný produkt (důchod)

2.7.	Multiplikátor

3.	Hospodářský cyklus a ekonomický růst

3.1.	Hospodářský cyklus

3.2.	Akcelerátor

3.3.	Ekonomický růst

3.4.	Rozvojové země

3.5.	Ekonomický rozvoj

4.	Peníze a monetární politika

4.1.

Peníze

4.2.	Nabídka peněz

4.3.	Poptávka po penězích

4.4.	Nabídka peněz a bankovnictví

4.5.	Monetarismus

5.	Fiskální politika, deficity, vládni dluh

5.1.	Státní rozpočet

5.2.	Fiskální politika

5.3.	Kombinace monetární a fiskální politiky

5.4.	Vytlačování investic?

5.5.	Vládní dluh

6.	Mezinárodní obchod a protekcionizmus

6.1.	Mezní sklon k importu

6.2.	Mezinárodní obchod

6.3.	Komparativní výhoda

6.4.	Volný obchod, cla a kvóty

6.5.	Protekcionizmus

6.6.	Stupně mezinárodní spolupráce

7.	Platební bilance, devizový trh a vnější měnová politika

7.1.	Obchodní a platební bilance

7.2.	Měnový (devizový) trh

7.3.	Systémy měnových kurzů

7.4.	Vnější obchodní a měnová politika

8.	Nezaměstnanost – makroekonomické problémy na trhu práce

8.1.	Vliv nezaměstnanosti na ekonomiku

8.2.	Měření nezaměstnanosti

8.3.	Typy nezaměstnanosti

8.4.	Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná

8.5.	Přirozená míra nezaměstnanosti

8.6.	Phillipsova křivka

9.	Inflace a protiinflační politika

9.1.

Inflace

9.2.	3 stupně závažnosti inflace

9.3.	Důsledky inflace

9.4.	Náklady inflace

9.5.	Inflace tažená poptávkou / tlačená náklady

9.6.	Antiinflační politika

10.	Úloha vlády – makroekonomické problémy

10.1.

Makroekonomická politika

10.2.

Fiskální x monetární politika

"I. vliv nezaměstnanosti na ekonomiku
Nezaměstnanost je ústřední problém ekonomiky.
Ekonomický dopad nezaměstnanosti:
Je-li vysoká, znamená to, že dochází k mrhání zdroji, a důchody domácností jsou nízké
Podle Okunova zákona každý pokles GNP o 2% oproti potenciálnímu produktu zapříčiní vzrůst míry nezaměstnanosti o 1%. Vysoká nezaměstnanost se tak vyskytuje zpravidla v období, kdy je rGNP pod úrovní PP.
Ztráty z mrhání zdrojů při nezaměstnanosti jsou mnohem vyšší, než ztráty např. z důvodu chybně užitých cel a kvót (ot. 16) či při monopolu (mikro).
Sociální dopad nezaměstnanosti: velký (především stres ze ztráty zaměstnání )

II. Měření nezaměstnanosti
Hlavní veličina:
míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných/ ek. aktivních obyvatel
kde: Nezaměstnaný je ten, kdo není zaměstnán, a to buď dočasně a čeká na návrat nebo aktivně hledá zaměstnání (tedy ne houmlesáci apod.)
Zaměstnaný je ten, kdo vykonává činnost pro zaměstnavatele, nebo momentálně nepracuje např. z důvodu nemoci či dovolené
Nezaměstnaní + zaměstnaní = ek. aktivní obyvatelstvo
Ekonomicky neaktivní jsou ti, co nemají práci ani ji nikterak nehledají (houmlesáci, důchodci, boháči...)

V ČR: 1994...3,2%, 1995...2,9% 1.čtvrtletí 1996...3,1%

III. Typy nezaměstnanosti
1)Frikční nezaměstnanost - je způsobena pohybem lidí mezi jednotlivými zaměstnáními, existuje vždy (i v ideálním stavu)
Př. studenti čerstvě vypadnuvší ze škol...
2)Strukturální nezaměstnanost - vzniká díky nesouladu poptávky a nabídky práce (nesoulad může býti místní či profesní). Kdyby mzdy reagovaly pružně, rostly by tam, kde je málo prac. síly a klesaly tam, kde je nadbytek => lidi by za prací dojížděli a strukturální nezaměstnanost by nebyla veškerá žádná.
3)cyklická nezaměstnanost - celková poptávka po prac. síle je nízká => AD je nízká => recese (nezaměstnanost ovlivněna hospodářským cyklem."

Čistý text dosahuje cca 19,5 strany. Práce obsahuje grafy.
Některé informace již nemusí být aktuální.