1.

Úvod

2.	Specifické vývojové poruchy školních dovedností obecně

3.	Projevy specifických vývojových poruch školních dovedností

3.1.

Dyslexie

3.2.

Dysgrafie

3.3.	Dysortografie

3.4.	Dyskalkulie

3.5.

Dysmúzie

3.6.

Dyspinxie

3.7.

Dyspraxie

4.	Reedukace specifických vývojových poruch školních dovedností

5.	Vzdělávání žáků se specifickými vývojovými poruchami školních dovedností

5.1.	Výchovně-vzdělávací formy práce

5.2.	Hodnocení a klasifikace žáků

5.3.	Individuální vzdělávací plán

6.

Závěr

"2. Specifické vývojové poruchy školních dovedností obecně
Specifické poruchy učení mohou být definovány jako neočekávaný a nevysvětlitelný stav, který může postihnout dítě s průměrnou nebo nadprůměrnou inteligencí, charakterizovaný významným opožděním v jedné nebo více oblastech učení.“ (Selikowitz, M., 2000)
Výzkumy potvrzují, že počet dětí se SVPŠD neustále roste. Pojem SVPŠD označuje skupinu obtíží, které se projevují při osvojování a užívání řeči, čtení, psaní, naslouchání a matematiky. Jde o endogenní poruchy (dysfunkce centrálního nervového systému) individuálního charakteru, které, ač založeny již dříve, se projevují až na určitém vývojovém stupni dítěte. Manifestují se pod určitým tlakem za přítomnosti aktuálních vnějších faktorů – vstup do školy a následný vzdělávací „nátlak“ na dítě. SVPŠD postihují nejen školní dovednosti, ale i psychiku žáka, u kterého se z důvodů školních neúspěchů mohou dostavit pocity úzkosti, méněcennosti, stresu apod.

3. Projevy specifických vývojových poruch školních dovedností
Na základě obecných projevů SVPŠD můžeme definovat specifické poruchy čtení, psaní, pravopisu, počítání, hudebnosti, kreslení a schopnosti vykonávat složité úkoly.

Dyslexie
Dyslexie je definována jako specifická porucha čtení projevující se neschopností naučit se číst běžnými výukovými metodami. Postihuje správnost, rychlost, techniku čtení a porozumění čtenému textu
Dítě s dyslexií má problémy s rozpoznáním a zapamatováním si jednotlivých písmen, s rozlišováním tvarově si podobných písmen (b-d, s-z) či s rozlišením zvukově si podobných hlásek (a-e-o, b-p). Pro dítě je náročné spojování hlásek v slabiku a souvislé čtení slov, související s oslabením v oblasti spolupráce mozkových hemisfér. (Matějček, Z., 1995)

Dygrafie
Dysgrafie se definuje jako specifická porucha psaní postihující grafickou stránku písemného projevu, čitelnost a úpravu při dobré nebo průměrné úrovni rozumových schopností.
Dítě s dysgrafií píše pomalu, s námahou, musí vynaložit mnoho energie, vytrvalosti a času, písmo je neúhledné, neuspořádané, těžko čitelné, příliš velké či malé. Postihuje osvojování jednotlivých písmen, napodobení tvaru, řazení písmen a spojení hlásky s písmenem. Často u těchto dětí zjišťujeme vadné držení psacího náčiní.

Dysortografie
Dysortografie je definována jako specifická porucha pravopisu týkající se specifických dysortografických chyb (zkomoleniny, chyby v diakritice, záměny tvarově podobných ppísmen v písemné podobě, vynechávky, chyby z artikulační neobratnosti) a obtíží při osvojování gramatického učiva a aplikace gramatických jevů.
Dítě s dysortografií potřebuje na správné napsání textu více času, chyb je pak méně. Velmi často se vyskytuje ve spojení s dyslexií.

Dyskalkulie
Dyskalkulie je definována jako specifická porucha matematických schopností postihující manipulaci s čísly, číselné operace, matematické představy a geometrii.
Dítě s dyskalkulií má obtíže při osvojování matematických pojmů, chápání a provádění operací. Často si osvojuje početní spoje pouze na základě paměti. V případě grafomotorické poruchy nezvládá rýsování v geometrii. (Zelinková, O., 2003)"

Zpracováno jako seminární práce z předmětu Specifické vývojové poruchy školních dovedností na Univerzitě J. A. Komenského.
Práce je kompilačního charakteru, některé její pasáže, zvláště oddíl Reedukace specifických vývojových poruch školních dovedností, jsou volně dostupné na internetu.