1.	Myšlenka samostatného státu

2.	Události roku 1918 a vyhlášení samostatného státu

3.	Problémy nového státu

3.1.	Vyhlašování samostatných německých provincií

3.2.

Těšínsko

3.3.	Slovensko a maďarský problém

3.4.	Poválečný chaos a lidové bouře

4.	Základní fungování státu

4.1.	Parlamentarizace

4.2.	První československá ústava z roku 1920

4.3.	První parlamentní volby

5.	Politické strany Československa

5.1.	Pojetí demokracie v novém státu

5.2.	Vztahy se Slováky a Němci a situace do roku 1920

5.3.	Vláda pětky a rok 1929

5.4.	Obecné charakteristiky politických stran v Československu

5.5.	Republikánská strana československého venkova

5.6.	Československá strana socialistická

5.7.	Československá sociálně demokratická strana dělnická

5.8.	Hlinkova slovenská ludová strana

5.9.	Československá strana lidová

5.10.

Národní demokraté

5.11.

Další strany

6.

Ekonomika

6.1.	Nostrifikace průmyslu, bank a pojišťoven

6.2.	Další trendy v hospodářství

7.	Hospodářská krize a politické extrémy

7.1.	Důsledky velké hospodářské krize

7.2.	Agrární krize

7.3.	Změny ve vládě

7.4.	Snahy o řešení nezaměstnanosti

7.5.	Stávkové hnutí a nezaměstnanost

7.6.	KSČ na cestě ke státotvorné straně

7.7.	Pomalá cesta z krize

7.8.	Problémy se Slováky

7.9.	Německé politické strany

7.10.

Od DNSAP k Henleinově SdP

7.11.

Sudetoněmecké vlastenecké hnutí

7.12.

Sudetoněmecká strana

8.	Československo a zahraniční politika

8.1.	Zahraniční politika po skončení války

8.2.	Československo a Společnost národů

8.3.	Ženevský protokol

8.4.	Locarnské smlouvy

8.5.	Malá dohoda

8.6.

Problémy

8.7.	Mnichovská krize 1938

8.7.1.

Nová vojenská koncepce

8.7.2.

Anšlus Rakouska

8.7.3.

Pacifikace německých stran

8.7.4.

Německá taktika

8.7.5.

Malá mobilizace

8.7.6.

Obecní volby

8.7.7.

Léto 1938

8.7.8.

Tlak se stupňuje

8.7.9.

Spojenci, Hitler a ultimáta

8.7.10.

Reakce obyvatelstva

8.7.11.

Mnichovská dohoda

9.	Druhá republika

9.1.

Vznik

9.2.	Vztahy se Slovenskem

9.3.	Ekonomická potíže

9.4.	Ideová povaha druhé republiky

9.5.	Politický vývoj

9.6.

Sudety

9.7.	Slovensko po autonomii

9.8.

Zánik

10.	Protektorát Čechy a Morava

10.1.

Slovenská otázka

10.1.1.

Vznik Slovenského štátu a jeho charakter

10.1.2.

Slovenské národní povstání

10.2.

Vznik a fungování Protektorátu Čechy a Morava

10.3.

Vznik exilové vlády

"Myšlenka samostatného státu
• v průběhu 19. století chtějí Češi alespoň nějakou autonomii, ale nemají ani ministra, ani vyslance v diplomacii, účastní se jen sněmu
• po vyhlášení dualismu chtějí Češi také autonomii jako mají Maďaři (1848?)
• článek česká otázka (Schauer) – jaký význam má český národ ve středu Evropy? Může něco znamenat, přinést?
• na konci 19. století se zdá, že R-U se zreformuje
• od 1914 je jasné, že k žádné reformě nedojde – rakouští němci jsou agresivní, Maďaři taky
• zatčeni Kramář, Rašín atd. za protistátní činnost
• nastoupení Karla I. 1917 – zruší tresty smrti, reformy ale ne – přispění k rozpadu
• ti co působí na území Čech si myslí, že R-U přetrvá, ti co emigrují, vytvářejí koncept budoucího uspořádání Evropy – snaží se o vytvoření samostatného státu
• Masaryk – poslanec říšského sněmu – původně si myslel, že lze R-U reformovat, později je potřeba úplně nové uspořádání
• po válce vznik nových států - nástupnické státy (Polsko, Rakousko, ČSR, Maďarsko, Království SHS)
• versailleský systém – Maďarsko nespokojeno (revizionismus)
• charakter české spol. – specifická; selský stát (modernizovaný, vyspělý) – ale prostě vesnice – sféra, kde se mluví česky; absence české národní šlechty; absence českého kapitálu; 2/3 výroby z R-U z Česka – ale německý kapitál (pohraničí), Živnobanka (Jaroslav Preiss); specifický charakter inteligence – středostavovský původ (měšťané); cukrovarnictví, pivovarnictví, sladovnictví, chmel; přesun obyvatel z venkova do měst (vznikání průmyslových center) – postupná proletarizace
Vyhlášení samostatného státu – Události roku 1918
• československé legie – až od té doby se domácí pol. reprezentace se rozhodne, že jejím požadavkem bude samostatný stát
• radikalizovaná společnost - přídělové lístky
• různé vojenské vzpoury
• 6. 1. Tříkrálová deklarace
• Pittsburská dohoda – mezi českou a slovenskou politickou scénou
• 14. října – prozatímní vláda (v Písku), generální stávka
• 18. října – Washingtonská deklarace
• 28. října – novinový článek o přijetí Wilsonových mírových podmínek Rakouskem, vyhlášení ČSR
• Národní výbor Československý – legitimní a právoplatný orgán nově vzniklé ČSR
• Revoluční národní shromáždění (zárodek českosl. parlamentu) – 13. 11. – zákon o vzniku samostatné ČSR, Habsburkové sesazení, zvolen prezident a jmenována Kramářova vláda (předseda národně demokratické strany, domácí odboj), měna a zákony platí, dokud se nezmění
• území Čech, Slovenska, Podkarpatská rus – Češi, Slováci, Maďaři, Němci, Židé, Poláci, Ukrajinci, Rusíni
• 1919 první volby"

Zpracováno formou odrážek. Důležité informace jsou v textu zvýrazněny tučně.