1.	Podmínky vzniku filosofie

1.1.	Historicko-politické souvislosti

1.2.	Vznik psaných zákonů

1.3.	Historický vývoj území Malé Asie v 6. století př. n. l.

1.4.	Duchovní předpoklady

1.5.	Emancipace iónské kultury

1.6.	Filosofie a mýtus

1.7.	Tradice sedmi mudrců

2.	Předsokratovská filosofie

2.1.	Počátky filosofie

2.2.	Předpoklady předsokratovské filosofie

2.3.

Miléťané

2.3.1.

Thalés z Milétu

2.3.2.

Anaximandros z Milétu

2.3.3.

Anaximenés z Milétu

2.4.	Pythagoras a pythagorejci

2.5.	Hérakleitos z Efesu

2.6.	Elejská škola

2.6.1.

Xenofanés z Kolofónu

2.6.2.

Parmenidés z Eleje

2.6.3.

Zenón z Eleje

2.7.	Mladší fyzikové

2.7.1.

Empedoklés

2.7.2.

Anaxagorás

2.8.

Atomismus

2.8.1.

Leukippos, Démokritos

2.9.	Antropologický obrat ve filosofii – sofisté

2.9.1.

Obecně o sofistech

2.9.2.

Protágorás z Abdéry

"Předsokratovská filosofie
Počátek filosofie je kladem k Thalétovi, Anaximandrovi a Anaximenovi, kteří žili v Milétu – odtud Milétská filosofie. Nejdůležitějším záchytným bodem pro jejich dataci je zatmění Slunce roku
585 př. n.l.BC, které předpověděl Thalés.
V jakém smyslu začíná s Miléťany něco nového? Mezi klasické pojetí patří rozchod s mýtem - Došlo k prvním pokusům o skutečně racionální popis povahy světa, jeho vzniku, a to z jednoduchého, a proto plně srozumitelného počátku. V rozmezí jednoho století Milétos vydal Thaléta, Anaximandra a Anaximena, myslitele, z nichž každý pracoval s předpokladem jediné prvotní látky (arché).
Arché - pralátka, počátek všeho, z něhož vše vzniká a i do něj zaniká. Je počátkem, koncem i prostupujícím principem. Je to to, co poskytuje jsoucnům jejich bytí, umožňuje jim vznikat.
Je to období řecké kosmologie – nauka o tom, jak, z čeho je stvořen svět; první filosofové hledali princip (podstatu všech přirozených věcí), který je jádrem řádu ze kterého svět vznikl– pralátku – arché.
Mezi dobou od působení Miléťanů a dobou, ze které o nich máme svědectví uplynulo 200 až 1100 let. Nejstarším autorem, který referuje Miléťany je až Aristotelés. Ten je traduje jako „předchůdce", tedy jako nedostatečné první adepty jeho vlastního filosofování. Obdařuje je nálepkou „fysiologoi", myslitelé o přírodě, přírodní filosofové – snažili se vyložit svět z něho samého (přirozeným způsobem).

Předpoklady (hlavní postoje) předsokratovské filosofie:
• Primát bytí – hlavním předmětem filosofie je bytí – bytí objektivní, božské, posvátné. Toto bytí chce uchopit jako celek, jako něco stálého a neměnného; jako pravé bytí z nějž vzniká vše ostatní (viz arché, Hérakleitův logos).
• Řád bytí – řád (kosmos) – uspořádanost bytí. Řád je objektivní, věčný a neměnný a k bytí plně náleží, je dokladem jeho hodnotnosti. Tento řád je nadlidský, člověk je jeho součástí a může jej poznat – rozumem.
• Racionalismus – řád bytí má racionální (rozumný) charakter, je to jakýsi nadlidský rozum, který řád garantuje a rozum lidský je jeho součástí – díky tomu člověk může řád poznat.
• Nazíravost – nazírání (theoriá) – rozumové poznání bytí. Jde o vědění pro vědění. Cílem není bytí ovládnout a manipulovat s ním – ale pouze jej poznat."

Částečně zpracováno formou odrážek. Důležité informace jsou vyznačeny tučně, citace kurzívou.
Některé pasáže práce jsou volně dostupné na internetu.