1.	Filosofie, její vymezení a zdroje

2.	Rozdělení filosofických oborů

3.

Ontologie

4.	Gnoseologie

5.	Vztah filosofie k mýtu, náboženství a speciálním vědám

"→ původ: Filein – láska a Sophia – moudrost (láska k moudrosti)
→ podstatou je láska k moudrosti, je to celkový náhled k životu a světu
→ není to věda, ani nauka... neřeší úzce vymezený problém, snaží se o celkový pohled na svět

Řecko
 moudrost mudrců
 filosofická moudrost

Mudrc - měl výsadní postavení, protože jemu byla pravda zjevena bohy – např. Pythágoras (byl mudrcem, ale sám se považoval za filosofa, protože říkat si mudrc mu přišlo troufalé a nadnesené)
Filosof – člověk, který ve svém životě pravdu teprve hledá

Zdroje filosofování (většinou jdou za sebou)
1. údiv (např. onemocní někdo blízký – divíme se, že jsme si nevšimli příznaků, že jsme si nevážili chvil s ním...)
2. pochyby (...přijdou po údivu: K čemu je život, když stejně skončí? K čemu se člověk plahočí za majetkem, když jsou i důležitější věci? Proč si neváží zdraví?)
3. úzkost (není totéž, co strach = strach je z něčeho konkrétního, úzkost není tak konkrétní)
- úzkost – až sebevražda, drogy, alkohol, agresivita... léčba antidepresivy, filosofií (lidem pomůže najít jinou cestu... i když není receptem, „pouze ukáže směr a pak je na jedinci, jakou cestu si zvolí“)

Z čeho vychází?
 ze zkušenosti - svět obstarávání a každodennosti – svět úkolů a povinností, které máme denně stihnout
 snaží se zkušenost přesáhnout (nechce zůstat ve zkušenostním světě)

V minulosti
 filosofie zahrnovala všechny vědy – sociologii, politologii...
 byla součástí každodenního života

Rozdělení filosofických oborů
1. teoretické (nevyužívá se v životě, např. etika se užívá v mezilidských vztazích, tohle ne...)
- ontologie (metafyzika)
- snaží se jít za zkušenostní svět „normální“ fyziky
- řeší pojmy „jsoucno“ a „bytí“
- otázky: „Co je podstatou světa? Jak svět vznikl?“
- s pojmem metafyzika přišel Aristoteles
- gnoseologoie (noetika)
- gnos = poznání
- věda o poznání
- řeší otázky: „Je svět poznatelný? Do jaké míry ho můžeme poznat?“
- filosofická antropologie
- filosofický pohled na člověka, na jeho postavení ve světě
- otázka: „Co je člověk?“"

Zpracováno formou odrážek. Důležité orientační body textu jsou tučně značeny.