1.	Psychologie, psychologické vědy a jejich třídění

1.1.	Psychologie

1.2.	Psychologické vědy

1.3.	Dějiny psychologie

1.4.

Psychika

1.5.	Vědomí a nevědomí

2.	Psychické procesy a stavy, učení

2.1.	Psychické procesy

2.2.

Učení

3.	Osobnost člověka a její utváření, struktura osobnosti

3.1.

Osobnost

3.2.	Psychická struktura osobnosti

3.3.	Etapy vývoje osobnosti

3.4.	Psychické jevy osobnosti

3.5.	Psychické vlastnosti osobnosti

3.6.	Vztahově-postojové vlastnosti

3.7.	Psychohygiena

4.	Sociologie, její vznik a vývoj

4.1.	Sociologie a její vývoj

4.2.	Společnost a příroda

4.3.	Socializace

5.	Sociální skupiny, komunikace, její druhy a typy

5.1.	Sociální skupiny

5.2.	Sociální role

5.3.	Komunikace a její typy

5.4.	Masová komunikace

6.	Sociální procesy, konflikt, sociální struktura

6.1.	Sociální struktura

6.2.	Společenský pohyb

6.3.	Instituce a organizace

6.4.	Konflikt a základní druhy konfliktů

6.5.	Sociální struktura

7.	Kultura, náboženství, základní principy světových náboženství

7.1.	Kultura a znaky kultury

7.2.	Základní prvky náboženství

7.3.	Křesťanství

7.4.

Judaismus

7.5.

Islám

7.6.	Hinduismus

7.7.	Buddhismus

7.8.	Nová náboženství

8.	Právo a jeho funkce ve společnosti, základní právní pojmy

8.1.	Právo a dějiny práva

8.2.	Právní norma a předpis

8.3.	Systém právních norem

8.4.	Právní řád České republiky

8.5.	Právní vztahy

8.6.	Soukromé právo

8.7.	Právní ochrana

9.	Občanské právo a trestní právo

9.1.	Občanské právo

9.2.	Občanskoprávní vztahy

9.3.	Právo dědické

9.4.	Právo závazkové

9.5.	Občanské soudní řízení

9.6.	Trestní právo

9.7.

Tresty

9.8.	Trestní sazby

9.9.	Procesní právo

10.	Rodinné právo, pracovní právo

10.1.

Rodinné právo

10.2.

Manželství

10.3.

Náhradní rodinná péče

10.4.

Pracovní právo

10.5.

Účastníci pracovněprávních vztahů

10.6.

Pracovní poměr

10.7.

Vznik pracovního poměru

10.8.

Pracovní poměr

10.9.

Pracovní doba

10.10.

Nezaměstnanost

11.	Stát, typy a formy státu, volby a volební systém

11.1.

Politologie

11.2.

Stát a jeho znaky

11.3.

Funkce státu

11.4.

Státní občanství

11.5.

Formy státu

11.6.

Politika

11.7.

Volby v České republice

11.8.

Politické strany

12.	Ústavní právo, ústava České republiky

12.1.

Ústavní pořádek

12.2.

Ústava České republiky

12.3.

Lidská práva

13.	Proces integrace, mezinárodní spolupráce a mezinárodní organizace

13.1.

Mezinárodní vztahy

13.2.

Mezinárodní organizace

13.3.

Mezinárodní trestní tribunály

13.4.

Mírové síly OSN

13.5.

Orgány Evropské unie

13.6.

Začlenění České republiky do Evropské unie

14.	Ekonomie, základní ekonomická otázka

14.1.

Ekonomie

14.2.

Historie ekonomických teorií

14.3.

Ekonomické statky

14.4.

Ekonomické systémy

14.5.

Ekonomické sektory a subjekty

15.	Zboží, vývoj hodnotových forem, peníze a jejich funkce

15.1.

Peníze a historie typů směn

15.2.

Finanční trh

15.3.

Bankovní soustava

15.4.

Mezinárodní měnový systém

15.5.

Cenné papíry

15.6.

Pojištění

16.	Makroekonomické ukazatelé - inflace, nezaměstnanost

16.1.

Národní hospodářství

16.2.

Makroekonomické ukazatele úrovně národního hospodářství

16.3.

Platební bilance

16.4.

Příčiny inflace

16.5.

Nezaměstnanost

16.6.

Trh práce

17.	Státní rozpočet, daně a mzda

17.1.

Státní rozpočet

17.2.

Hospodářská politika

17.3.

Daně

17.4.

Mzda

18.	Místo filozofie v systému vědeckého poznání světa, okruhy zájmu filozofického myšlení

18.1.

Historie

18.2.

Vznik teoretického postoje

18.3.

Metody filozofie

18.4.

Filozofické problémy

18.5.

Filozofické disciplíny

18.6.

Česká filozofie

18.7.

Současná česká filozofie

19.	Antická filozofie

20.	Vrcholné období řecké filozofie

20.1.

Sofisté

20.2.

Platón

20.3.

Helénismus

20.4.

Epikureismus

20.5.

Skepticismus

20.6.

Eklekticismus

20.7.

Novoplatonismus

21.	Středověká filozofie

21.1.

Patristika

21.2.

Sv. Augustin

21.3.

Scholastika

21.4.

Pierre Abélard

21.5.

Tomáš Akvinský

22.	Renesanční filozofie

22.1.

Znaky renesance a reformace

22.2.

Galileo Galilei

22.3.

Mikuláš Kusánský

22.4.

Martin Luther

22.5.

Niccolo Machiavelli

22.6.

Thomas Hobbes

22.7.

Francis Bacon

23.	Filozofie 16. a 17. století, racionalismus a empirismus

23.1.

Novověká filozofie

23.2.

Racionalismus

23.3.

Baruch Spinoza

23.4.

Gottfried Wilhelm Leibniz

24.	Filosofie v období osvícenství, Immanuel Kant

24.1.

Osvícenství

24.2.

Francouzské osvícenství

24.3.

Materialisté

24.4.

Německé osvícenství

25.	Německá klasická filozofie

25.1.

Německá klasická filozofie

26.	Filozofické systémy druhé poloviny 19. století

26.1.

Pozitivismus

26.2.

Marxismus

26.3.

Iracionalismus

27.	Filozofické systémy v 19. a 20. století

27.1.

Vitalismus

27.2.

Pragmatismus

27.3.

Fenomenologie

27.4.

Existencialismus

27.5.

Novopozitivismus

27.6.

Novotomismus

"3. Osobnost člověka a její utváření. Struktura osobnosti. Základy psychohygieny
Osobnost
- je souhrn vlastností, procesů, stavů, návyků, postojů apod., které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka, soubor vrozeného a získaného
- každá osobnost má své jedinečné psychické, biologické a sociální vlastnosti
- osobnost se tvoří zhruba od 3 let člověka
-etymologický problém chápání slova (osobnost X osoba)
- jáství = uvědomování si vlastního já
2 procesy:
• zrání- soubor vrozeného (vlohy), biologický, pokračuje i po narození, dozrávání
impripri= vtiskování, čas, kdy je vhodná doba pro učení něčeho nového
• proces učení- soubor získaného (i sociální učení)
-při rozvoji osobnosti je důležitá biologická (pudy) a sociální (kultura, vztahy mezi lidmi) determinace (viz. 1. otázka)

Psychická struktura osobnosti
- je tvořena uspořádáním psychických vlastností a rysů osobnosti

-Psychické vlastnosti osobnosti
- relativně trvalé charakteristiky jedince, kterými se vyznačuje a které ovlivňují chování, prožívání či myšlení
- na jejich základě můžeme předvídat, jak se asi člověk zachová, jak bude jednat
- Rysy osobnosti
- psychické vlastnosti člověka projevující se v jeho chování a jednání
- konkrétní projev v dané situaci
- jsou příznačné pro určitého jedince, odlišují ho od ostatních
- souhrn rysů tvoří relativně stálou charakteristiku – typ osobnosti
- Teorie osobnosti
- introgenní- osobnost jako stabilní jádro, kolem kterého se vrství jednotlivé vlastnosti, Freud (ID (pudy)- EGO (já)- SUPEREGO (tlak společnosti, svědomí))
- exogenní- osobnost dána vnějšími vlivy, zásadní význam má učení a sociální prostředí, behaviorismus + neobehaviorismus, sociologizující teorie (osobnost jako soubor sociálních rolí)
- Typ osobnosti
- vyjadřuje vlastnosti a rysy osobnosti, které spolu souvisejí
- vyjadřuje podstatnou, nikoli však vyčerpávající charakteristiku osobnosti

Etapy vývoje osobnosti
- vývoj osobnosti člověka ovlivňují etapy života, které mají svá biologická, sociální a psychologická specifika
- ve vývoji člověka se mění nejenom kvantitativní údaje (věk apod.), ale i kvalitativní (změny lidské osobnosti)
Období lidského života z hlediska věkového členění:
- prenatální období – období nitroděložního vývoje, nejdůležitější roli hraje psychohygiena těhotné ženy
- rané dětství
o novorozenec – první měsíc života
o kojenec – první rok života
o batole – druhý a třetí rok života
- předškolní věk (asi 3-6 let)
- mladší školní věk – dítě navštěvuje první stupeň základní školy (asi 6-11 let)
- střední a starší školní věk
o puberta (asi kolem 13-15 let)
o adolescence (asi do 20- 22 let)
- dospělost
o mladší dospělost (asi 20-30 let)
o střední dospělost (30-45 let)
o pozdní dospělost (asi do 60-65 let)
- stáří (po 60.-65. roce)

Psychické jevy osobnosti (struktura osobnosti)
- jsou navzájem spojeny a působí na sebe jako na celek, což se projevuje v osobnosti člověka
- v průběhu lidského života se mění a vyvíjejí
- svojí variabilitou způsobují rozdíly mezi lidmi, ale také rozdíly v jednotlivých etapách života jedince
Psychické jevy dělíme na:
→ psychické vlastnosti (dispozice) osobnosti
- temperament
- schopnosti
- charakter
- motivy a postoje
- volní vlastnosti

→ psychické procesy osobnosti
- poznávací (kognitivní) procesy – vnímání, fantazie, myšlení, řeč, představy
- procesy paměti (zapamatování, uchování, vybavení)
- motivační procesy (citové a volní)

→ psychické stavy osobnosti
- stavy pozornosti
- citové stavy

PSYCHICKÉ VLASTNOSTI OSOBNOSTI
- aktivačně- motivační- pudy
- výkonové- intelekt, vlohy, schopnosti, dovednosti
- vztahově- postojové- charakter
- dynamické- temperament
- seberegulační- sebepoznání, sebevýchova
1) Aktivačně- motivační vlastnosti
Motivy – pohnutky, psychologické příčiny reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb
- impulsy= vnitřní
- incentivy= vnější
o pud – vrozená pohnutka činnosti, označení pro energii nebo cílenou činnost až nutkání
o zájem – získaný motiv, který se projevuje kladným vztahem člověka k předmětům nebo činnostem, kterého upoutávají po stránce poznávací nebo citové
o záliba
o potřeby:
o biologické – potřeba dýchání, potravy, bezpečí, spánku apod.
o kulturní- vzdělávání
o psychické- vztahy s lidmi
o vyšší
o nižší- spojovány s biologickými
o aspirace (ambice) – snaha po sebeuplatnění, vyniknutí, označuje se také jako ctižádost, krytší vize do budoucna
o životní cíl – uvědomělý směr aktivity, když chceme něčeho dosáhnout, něco vykonat
o ideály – jsou vzorové cíle, např. ideál životního partnera
o zvyk – tendence vykonávat za určitých okolností určitou činnost
frustrace= překážky v plánovaném cílu"

V textu je objevují obrázky a grafy. Čistý text je cca 216 stran. Důležité informace jsou zvýrazněny tučně. Otázky se pohybují v rozsahu cca 5 až 18 stran.