"1. Vymezení a vysvětlení pojmů
Pojem polyarchie je odvozen z řeckých slov, která znamenají mnoho a vláda, tedy vláda mnohých. R. Dahl jej zavedl v roce 1953, jelikož jej považuje za vhodné označení moderních zastupitelských demokracií se všeobecným volebním právem. (Dahl 2001: 85) Slovo demokracie, které je vytvořeno ze slov vláda a lid, má několik významů. Jedním z nich je demokratický ideál, který vznikl v řeckých Athénách 500 let před naším letopočtem. Jednalo se o městský stát, kde se částečně rozvinul zastupitelský princip a ve kterém se občané snažili o fungování sedmi principů. (Dahl 2001: 17) Občané musí být ve svých zájmech v souladu, aby sdíleli zájem pro obecné blaho, musí mít podobné množství volného času, ekonomickou situaci, vzdělanost, stejné vyznání, rasu a jazyk. Celkový počet občanů musí být relativně nízký (méně než 40-50 tisíc) a musí být schopni se shromáždit. Dále se musí aktivně účastnit správy obce. Posledním bodem je nutná autonomie městského státu. (Dahl 1995: 22)
Dále jako demokracii lze označit starověký Řím, který svůj systém nazýval republikou a zastupitelské demokracie 19. století se stále omezeným volebním právem. (Dahl 2001: 85) Stejné označení máme ale i pro moderní zastupitelské systémy, ve kterých uvedené principy nefungují a ani fungovat nemohou. Vždyť i země, které s vládou lidu nemají vůbec nic společného, jakou je např. Komunistická lidová demokratická republika mají v názvu slovo demokracie.
Je tedy zřejmé, že okolo pravého významu demokracie zkrátka panuje obrovská nejasnost. Proto R. Dahl začal pracovat s pojmem polyarchie, který podle něho více vystihuje charakter moderních zastupitelských systémů. Ve snaze pojem vymezit vychází R. Dahl z prací moderních teoretiků demokracie. Jedná se o Jeana-Jacquese Rosseaua, Alexise de Tocquevilla a Johna Stuarta Milla. (E-polis 22. 4. 2005) V díle Demokracie a její kritici R. Dahl předkládá několik možných způsobů, jak pojem polyarchie lze chápat:
- „Jako historický výsledek úsilí o demokratizaci a liberalizaci politických institucí národních států;
- Jako charakteristický typ politického řádu nebo režimu, odlišného významným způsobem nejen od nedemokratických systémů všeho druhu, ale také od dřívějších demokracií malého rozměru;
- Jako systém politické kontroly, ve kterém jsou nejvyšší státní úředníci ve vládě státu ovlivňováni k takovému chování, aby vyhráli volby v politické konkurenci s ostatními kandidáty, stranami a skupinami;
- Jako soubor politických práv nebo jako soubor institucí nutných pro demokratický proces ve velkém měřítku.“ (Hloušek, Kopeček 2004: 251-252)
Polyarchie podle R. Dahla vznikala ve třech etapách: první státy s tímto zřízením se objevily s bojem amerických kolonií za nezávislost a Velkou francouzskou revolucí, ale tyto formy nebyly dokonalé. Tato etapa trvala v letech 1779-1930. Druhá, která nastala po druhé světové válce (tedy 1950-1959), znamenala nárůst polyarchií až na 36-40 zemí, protože se jednalo o velice proměnlivé období. Ke třetí fázi došlo v 80. a 90. letech díky politickým změnám v Latinské Americe a ve střední a východní Evropě. Každé období má za následek obrovský nárůst nových polyarchií. (Říchová 2000: 168-169) Do třetí etapy patří, pro nás zásadní, Česká republika."

Katedra politologie a evropských studií.