1.

Identita

2.	Identita podnikatelského prostředí

3.	Mobilita podnikatelského prostředí

4.	Dynamika podnikatelského prostředí

5.	Změny podnikatelského prostředí s ohledem na nové trendy v podnikání

6.	Regionální podnikání

7.	Specifika podnikání v euroregionálním prostředí

8.	Specifika podníkání v Moravskoslezském kraji

9.	Podpora podnikání v rámci ČR a EU

"Změny podnikatelského prostředí s ohledem na nové trendy v podnikání a integrační procesy
S odstupem času můžeme podnikatelské prostředí v ČR konce 20. století konkretizovat ve sledu událostí a dokonce vyjádřit v určitých fázích, které se zde vyskytly. Celkově došlo k principiální změně ve vlastnických vztazích.
1. fáze (1990 – 1992) – „období romantické hry na lidový kapitalismus“ = probíhaly restituce a malá privatizace
2. fáze (1993 – 1995) – „období kupónové privatizace“ = rozdělení ČSFR, odstátnění státního majetku, koncentrace akcií z kupónové privatizace do investičních fondů
3. fáze (1996 – 1998) – „období pokusu o koncentraci kapitálu do českých rukou bez ohledu na efektivnost a mravy“ = odborné a etické selhávání fondů a bank, technologické zaostání velkých českých firem
4. fáze (1998 – 2000) – „období recese, vystřízlivění“ = roste zadluženost domácností, zisky firem klesají, propad exportu, uzavření trhu pro malé podnikání
Trendy podnikání
Soubor zřetězených změn podnikání v minulosti, resp. současnosti, resp. v budoucnosti vyznačující se určitými společnými znaky v určitém časovém údolí.
3
Megatrendy v podnikání
Sled principiálních (zásadních) změn podnikání zobecňující změny dílčích trendů a vyznačující se povětšině globálními celosvětovými znaky.
Megatrendy 21. století:
1. sílící globalizace procesů a jevů (globální ekonomika)
2. růst produktivity práce (produktivní ekonomika)
3. tlak na harmonizaci kultur (sociologická ekonomika)
4. intelektualizace procesů (znalostní ekonomika)
5. rozvoj světových informačních a komunikačních sítí (digitální a síťová ekonomika)
6. tlak na emancipaci člověka (osvobozená ekonomika)
Specifika podnikatelského prostředí v zemích EU, v ČR a v Moravskoslezském kraji. Vliv na ekonomiku a fungování podniku.
Prostor a čas - bývá spojován s územím
Čas - v podnikání nabývá na významu ve spojitosti s inovačními cykly
Zákon vzácnosti
Co nemůžeme mít kdykoliv v jakémkoliv množství je vzácné (volný čas, přírodní suroviny, prostor apod.).
Zákon ekonomie času
Lidé musí šetřit svůj čas a snažit se v kratším čase dosáhnout stejné produkce či ve stejném čase dosáhnout vyšší produkce = zvyšování produktivity práce
Zákon ekonomie prostoru
Lidé musí šetřit svůj prostor a snažit se v menším prostoru dosáhnout stejné produkce či ve stejném prostoru dosáhnout vyšší produkce.
Region – chápán jako území vymezené na základě společných znaků (hospodářských, dopravních, kulturních, ekologických, geografických, správních apod.) charakterizujících relativně uzavřený (autonomní) celek odlišující se od jiných specifickými funkcemi a rolemi.
Mikroregion – představuje územně ucelenou část regionu vymezenou zpravidla přírodními hranicemi (hřebeny hor, povodí řeky apod.), technickými hranicemi atd.
Lokalita – je označení pro relativně malé území, kde se vyskytují specifické prvky (sídla firem, bydlení, jazykové zvyklosti apod.
Faktory lokálního (regionálního) rozvoje:
v úrovni regionu - dopravní, technická, podnikatelská, regionální, hospodářská.
Vnitřní faktory regionálního podnikání:
Domácí zdroje, Základní technická infrastruktura, Image regionu, Lokální a regionální orgány, Struktury pro podporu podnikání, Partnerství v regionu, Zprostředkovatelské struktury v regionu, Přilákání investorů včetně zahraničních, Základní znalostní infrastruktury, Podnikatelské subjekty."