"FILOSOFIE 20. STOLETÍ II.

Existencialismus

- dvě větve: francouzská (Sartre, Camus) – označení Existencialismus
německá (Jaspers) – označována za filosofii existence
- společným impulsem 1. světová válka – člověk byl politickou a ideovou součástkou
rozvoj industriální společnosti s jejími negativními jevy(odcizení, tzv.
blahobyt)
- základní pojem - existence jako způsob bytí, jakým je lidská bytost

lidská existence – nelze popsat racionálně, lze ji nepřímo zakusit
- je individuální, je možností, která není uzavřená, stálá či statická
- nadána specifickou časovostí (existence teď)
- existencí ve světě ( existence tady)
- mezi jinými lidmi (příčinou mé nesvobody vedle věcí je i jiný člověk, svoboda jiného je hranicí mé svobody)
- vždy dějinná
- svobodná(do svobody jsem násilím vržen)
- spojena s volbou odpovědnosti
- konečná (bytí ke smrti)

- mezní životní situace – člověk je konfrontován s otázkou smysluplnosti či nesmyslnosti(prožitek blízkosti smrti, smrt někoho blízkého, pocit viny...)

představitelé: Martin Heidegger, Karl Jaspers, Gabriel Marcel, Jean-Paul Sartre, Albert Camus

Karl Raimund Popper (1902 – 1994)

- Rakouský filozof
- Označil soustavu svých filozofických, sociologických a politologických názorů jako kritický racionalismus
- věnoval se fi vědy – formuloval ji jako alternativu novopozitivizmu.
- usiluje o modernizaci programu fi – do čela staví problém poznání
- věnuje se: - Metodě filozofie – nastoluje do všech věd metodu jakékoli racionální kritiky
- podstatou je jasná formulace problému a kritické
prozkoumání jeho řešení
- Metodologické skepsi – věda nemůže člověku přinést konečnou a neotřesitelnou
pravdu o světě
- může přinést dočasnou představu o tom, jak se věci mají
- Falzifikacionalismu – teorie nikdy nejsou dostatečně verifikovatelné (správné)
- teorie jsou vždy falzifikované – teorie je vědecká pouze
tehdy, jestliže je v budoucnosti vyvratitelná
- dějiny vědy – jsou dějinami vyvrácených hypotéz a
současných falzifikovatelných teorií
- Teorii tří světů – 1. svět = materiální
2. svět = svět mentálních stavů
3. svět = svět obsahů myšlení, produktů lidského vědomí
(příběhy, mýty, vědecké teorie...)
- sociálnímu kriticismu – staví koncepci otevřené společnosti proti uzavřené spol.

díla: Logika vědeckého objevu, Otevřená společnost a její nepřátelé


Křesťanská filozofie 20. století

- nejvlivnější ze směrů – novotomismus, počíná vydáním encykliky(papežský okružní list adresovaný původně biskupům, dnes zpravidla i kněžím a věřícím na celém světě. Obsahuje poučení papeže o církevních zásadách v závažných otázkách víry a mravů.) Lva XIII – zde byla nauka Tomáše Akvinského povýšena na oficiální filozofii římskokatolické církve

- novotovismus – završuje tomistickou metafyziku, gnozeologii i sociálně politickou nauku

- tomismus - Filozofický a teologický směr vycházející z díla Tomáše Akvinského.

- gnozeologie - teorie poznání, filozofická disciplína zkoumající problémy a zákonitosti poznávacích procesů - Filozofie původně učení o poslední a absolutní podstatě jsoucna

- představitelé: Etienne Gilson, Jacques Maritain, Metoděj Habáň


Strukturalismus

- metodologický přístup zkoumání (projevuje se v lingvistice, literární vědě, estetice...)
- metodologie = Metodologie se zabývá studiem způsobů řešení problémů a hledání odpovědí.

struktura – objektivně existující jev, nezávislý na subjetku
- cíl – nalézt vztahy mezi strukturami uspořádané do sítí
- celek je více než jednotlivé struktury
- člověk při komunikaci i činu podléhá strukturám, jsou na něm nezávislé

představitelé: J. M. E. Lacan, Jacques Derrida, Michel Paul Foucault


Postmodernismus

- postmoderna – termín pochází z architektury
- není pouze to, co následuje po moderně, existuje s ní a dotváří ji
- úlohou je nalézt podmínky a prostředky vývoje vědění nebo komunikace ve společnosti a vědě
- hlavní námět – nahrazení myšlenkové totality moderního světa postmoderní pluralitou názorů

představitelé: Jean-Francois Lyotard, Gianni Vattimo, Gilles Deleuze, Jacques Derrida"

Práce obsahuje překlepy, např. Tomáš Alkvinský místo Akvinský aj. Důležité informace jsou zvýrazněny tučně.
Jednotlivé otázky nejsou přesně rozčleněny. Součástí je několik drobných tabulek.