"Sociologie ve společnosti: postavení mezi ostatními společenskými vědami, funkce, typické oblasti jejího působení (evr. hum. tradice, znalost. Soc. institucí, pragmatické oborové použití)

Sociologie: Auguste Compte, 19. stol.
Navazuje na filozofii, teologii a historii (nejvíce navazuje na filozofii- chápání světa)
Společný základ tázání (zájmu): co znamená že je společnost stabilní / spravedlivá, společenské změny, normy a hodnoty ve společnosti, jaká je autorita moci,

3 směry –
o Evropská humanitní tradice (sahá až k helénskému Řecku, obd. Křesťanství, současná moderní společnost) tradiční otázky – jaký je smysl člověka na zemi, co je spravedlivé, dobro a zlo, etické otázky, mravní, transcendentní
Erich Fromm (mít či být), Halík, Bělohradský, Keller
Sociologie je schopná zachycovat nové jevy a současnou společnost, otázky měnící se sociální stratifikace, otázky globální migrace, bezdomovectví, nové hodnoty ve společnosti, sexuální identita, gendre

o Znalost sociálních institucí – dívá se na ně z pohledu historického (jak se vyvíjely) a funkce ve společnosti
Rodina, vzdělávací instituce, náboženské, ekonomické a politické, typicky sociální
Sociologie si klade za cíl dívat se na ně jako na něco co má funkci, plní určitou roli, snaží se chápat v historickém vývoji, zda jsou prospěšné nebo škodí

o Pragmatické oborové použití – otázky populace na určité jevy,
vznikla v 30. letech min. století, zabývala se migrace do US, jejich přizpůsobování, sociální deviace, sociální hnutí (proč vznikají,…), studie masových médií

Úrovně sociologického zkoumání společnosti: makro, mezzo, mikro
Makro úroveň – typické jevy
Měnící se sociální stratifikace v české společnosti (kdo se stane bohatým / chudým, co to v dnešní společnosti znamená), změny globalizace (rizika,..)
Mezzo úroveň – výzkumy (jak změna vlastnictví bytu na Praze 1 změnilo úroveň bydlení v této čtvrti, omg) v organizacích a firmách
Mikro úroveň – detaily (zkoumání rodin – vztahy v rodině, mezi muži a ženami, pojetí gendru, modifikace, postavení dětí v rodině), zkoumá malé skupiny a komunikaci s nimi, překrývá se s ostatními obory (soc.antropologií, psychologií,..)

Pojem sociologická imaginace: historické, kulturní a kritické znaky uvažování
Soc. imaginace – schopnost dívat se na nějaký jev z hlediska historického, kulturního,..
Vznik pro rodící se potřeby měšťanské společnosti, jakou funkci asi měla,..
Společenský aktér – člověk je různými společenskými vědami různě pojímán. Pro sociologii je člověk vnímán podle toho jaké má vztahy a jak funguje v nejrůznějších společenských institucích

Historické kontexty vzniku sociologie. Vyčlenění sociologie z tradičních věd a okolnosti tohoto vyčlenění. Francouzská revoluce, průmyslová revoluce, urbanizace.
Tradiční společnost – fungovaly základní stavební kameny (velká rodina), které zaručovaly fungovaní společnosti; přeměna rodiny v nukleární rodinu
Urbanizace – rozrůstání měst, migrace lidí z venkova do měst, masivní industrializace, rozrůstání práv ; průmyslová revoluce"

Poznámky jsou útržkovité a nepřehledné.
Obsahuje věcné chyby (např. Thonies místo Tönnies).