"Lokalizace v logistice
Lokalizace v obecném smyslu znamená umístění, položení do určitého místa či prostředí, volbu stanoviště, prostorové umístění.
Problém lokalizace se v logistice dotýká výrobních jednotek, skladů surovin a materiálů, rozpracovaných a hotových výrobků, překladišť, kontrolních stanovišť, dopravní infrastruktury a dalších.
Druhy rozhodování o lokalizaci
- zda má být podnik nebo jeho provozovna založena doma nebo v zahraničí (vnitrostátní, případně mezistátní volba stanoviště),
- ve kterém regionu v rámci státu se má příslušná jednotka umístit (regionální volba stanoviště),
- volba území uvnitř regionu (lokální volba stanoviště),
- uspořádání uvnitř podniku (vnitropodniková volba stanoviště).

Tradiční typy variant umísťování výrobních závodů a skladů
1. Umístění podle surovin (materiálová orientace) – hledisko nejnižších dopravních nákladů na opatření surovin, pomocného materiálu a provozních látek. Převažuje u výrob, kde dochází zpracováním k ubývání hmotnosti.
2. Pracovní orientace – rozhoduje se nejen podle nízkých mezd, nýbrž také podle dostupnosti kvalifikované pracovní síly, a to zvláště u pracovně intenzivních odvětví (optika, textilní průmysl, výroba hraček). Při lokalizaci do malých míst však vznikají náklady na dopravu pracovní síly z širokého okolí.
3. Orientace podle dopravy a energie – výrobní jednotky se umisťují v přístavech, dopravních uzlech (zpracování ropy, obchod s bavlnou, zpracování obilí apod.).
4. Orientace podle životního prostředí – umisťování tam, kde jsou nejnižší dodatkové náklady na ochranu životního prostředí.
5. Orientace podle trhu - týká se zejména velkoobchodu, maloobchodu, potravinářství, stavebnictví.

Obvyklé varianty umisťování skladů
1. Při umístění skladů podle strategie orientované na výrobu do bezprostřední blízkosti výrobních jednotek, pak vznikají problémy s rychlostí dodávek. Způsob je vhodný skladů vstupních surovin, které se rychle kazí, a u skladů určených pro sdružování nebo kompletaci dodávek.
2. Podle strategie středového umístění se sklady umisťují někde doprostřed vzdálenosti mezi konečným spotřebitelem a výrobcem. Volí se tehdy, když je potřeba zajistit rychlost dodávek a když výrobce má různorodý sortiment vyráběný v několika výrobních lokalitách.
3. Strategie umisťování skladů v těžišti vede ke zřízení skladu nebo distribučního centra v takovém místě, které minimalizuje náklady na přepravu produktů mezi výrobou a trhem.
Aglomerační úspory
- Externí úspory z rozsahu, kterých firmy a další subjekty (veřejný sektor) dosahují díky koncentraci aktivit v území. Jsou to exogenní "výhody" tj. pozitivní externality, které subjekt získává, když se lokalizuje do území, kde existuje určitá koncentrace

- obyvatel, firem nebo jiných subjektů a aktivit.

- Mají vliv na produkční funkci dané firmy, ve svém důsledku snižují náklady a dávají firmě, která se lokalizovala do území, kde realizuje aglomerační úspory, konkurenční výhodu.

- Mají charakter lokalizačních a urbanizačních úspor

Lokalizační úspory
- Lokalizační úspory souvisí se snižováním nákladů díky územní koncentraci určitého odvětví v území tj. prostorové blízkosti specifických výrob resp. aktivit, které jsou vzájemně provázány (odběratelsko-dodavatelské vztahy).

- Konkrétně dochází např. ke snížení dopravních nákladů, zesílení vazeb mezi podniky, tvorbě nadstandardních vztahů, sdílení technologií apod.

Urbanizační úspory
-Urbanizační úspory snižují náklady všech firem v území díky jejich lokalizaci v urbanizované oblasti. Patří sem snížené dopravní náklady, blízkost a velikost poptávky, blízkost úřadů, široká nabídka práce (jak co do ceny tak kvalifikace) apod."

Práce obsahuje nákresy. Čistý text je cca 4 strany. Důležité informace jsou zvýrazněny tučně.