"Historické souvislosti nauky o podnikání
Podíváme-li se na podnikání z historického hlediska, dostáváme velmi zajímavé souvislosti.
Robert D. Hisrich [1985, s. 19] se pokusil o popis vývoje teorie podnikání a pojmu podnikatel a dospěl k následujícím závěrům. Pojem podnikatel se objevuje zejména ve francouzském jazyce již ve středověku ve smyslu „zprostředkovatel, prostředník, osoba zodpovídající za velké projekty“.
Z vojenské terminologie se v 17. století pojem podnikatel přesouvá do širšího společenského kontextu a váže se již rovněž na pojem rizika, zisku nebo ztráty z kontraktu (zejména vládního).
V roce 1725 Richard Cantillon zřetelně odděluje pojem podnikatel, tedy osobu nesoucí riziko projektu-podnikání, od pojmu rentiér, tedy osoby poskytující kapitál za určitou cenu – rentu. Jde o zásadní bod v myšlení teoretiků věnujících se podnikání. Byla to bezprostřední reflexe tehdejší podnikatelské praxe. Další posun v myšlení nastal (Beaudeau, 1797), když podnikatel byl chápán jako osoba nesoucí riziko projektu, osoba plánující, dohlížející, organizující a vlastnící určitý projekt (podnik). Tuto etapu formování podnikatelství jako teorie dovršil Jean Baptiste Say (1803) tím, že jednoznačně oddělil zisk podnikatele od zisku z kapitálu. Obdobně uvažoval i Francis Walker (1876), který rozlišoval mezi osobami, jež poskytují zdroje a dostávají úroky, a osobami, jejichž zisky pocházejí z manažerských schopností.
Joseph Schumpeter (1934) podnikateli přidává vlastnost inovátora, který rozvíjí nevyzkoušené techniky. Podobné vlastnosti přiřazovali podnikateli David McClelland (1961) či Peter Drucker (1964). Albert Shapero (1975) konstatuje, že podnikatel se chápe iniciativy, vytváří sociálně ekonomické mechanizmy a počítá s rizikem nezdaru.
Gifford Pinchot (1983) přichází s pojmem intrapodnikatel, což je podnikatel v rámci již existující organizace. Uvedený názor posouvá pohled na podnikání do další roviny, kterou prakticky však do značné míry naznačil několik desítek let před tím Tomáš Baťa.
Karl Vesper (1980) prohlásil hlubokou myšlenku, objasňující neustále dilema o podnikání, podnikatelství atd., když konstatoval, že podnikatel je jinak viděn ekonomy, psychology, byznysmeny i politiky. Nutno zde upozornit na dvě polohy uvedené myšlenky."

Součástí práce je tabulka a schémata o rozsahu cca 1 strany.